Praha – Podle statistik zažil exekuci každý desátý Čech. Dlužníci si často stěžují na vysoké poplatky a neadekvátní chování exekutorů. Většina exekucí ale probíhá naprosto hladce, bránil se v pořadu Máte slovo se advokát Tomáš Sokol, který často zastupuje věřitele.
Ministerstvo spravedlnosti chystá novelu zákona, která by měla ukončit neúměrně vysoké poplatky za exekuce. „Nejvíce vykonavatelé vydělávají na vymáhání malých částek. Poplatky jsou pak několikanásobně vyšší než dlužná částka. A člověk se pak dostává do dluhové pasti. To se musí změnit," říká rázně náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová.
Podle ředitele Exekutorského úřadu v Přerově Roberta Runtáka je problém exekucí jen mediální bublina. „Asi deset procent lidí někdy pocítilo exekuci. Drtivá většina Čechů ale tyhle zkušenosti zná jen zprostředkovaně z médií. Podle toho pak mají pocit, že je to největší problém České republiky, tak to ale není," myslí si Runták.
Poplatky jsou podle něho přiměřené. „V rámci Evropy jsou dokonce spíše podprůměrné. Jsme někde na úrovni Polska nebo Maďarska," hájil vykonavatele Runták. Diváci ale s takovým tvrzením hlasitě nesouhlasili. „Dlužil jsem 33 korun 55 haléřů. Advokátní skupině pana Sokola mám teď platit 38 tisíc," oponoval exekutorovi dlužník Roman Flanderka.
„To neplatíte mě, ale věřiteli, kterého zastupuju. On pak teprve vyplácí nás. Soud zřejmě v tomto případě nařídil, aby dlužník uhradil prohnané soudní řízení. A tohle jde úplně mimo mě. Na to jsou sazby," ujasňoval situaci advokát Sokol, podle kterého je důležité nejprve vyplatit věřitele a pak až advokáty.
Opačné zkušenosti ale popsala Marie Zábranská. „Už osm let se snažím vymoct peníze. Zaplaceno dostal advokát i exekutorská komora. Ale protože dlužník už údajně neměl další majetek a měl několik dalších exekucí, na mě nezůstalo vůbec nic," vysvětlovala věřitelka, která dodnes marně čeká na peníze.
Kromě vysokých odměn pro vymahatele existují ale i další problémy. „Exekutoři vydělávají na drobení pohledávek. Když má třeba člověk pět nezaplacených pokut, vymáhají se peníze za každou zvlášť. U každé se počítá paušál i odměny. Pokud by se exekuce sloučily do jedné, bylo by to ekonomičtější pro obě strany," upozorňovala advokátka Alexandra Juráčková, která zastupuje dlužníky.
„Mám asi 30 exekucí za dopravní podnik. Vím, že je to špatně, ale byl jsem v těžké životní situaci. Dlužná částka je asi 24 tisíc. Poplatky ale činí dalších 126 tisíc. Kdyby se exekuce sloučily, byly by poplatky necelých 10 tisíc. A poplatky exekutorovi jsou teď 226 tisíc, při sloučení by to bylo jenom 7 tisíc," popisoval konkrétní případ divák, který má kvůli tomu problémy vrátit se do běžného života.
Podle Sokola ale není možné v tomto případě uvažovat o sloučení exekucí. „Jsou to pokuty za několik let. To měl dopravní podnik počkat, až se rozhodnete přestat jezdit na černo, aby vám to sloučil? To by se tímhle způsobem spíše pokuty promlčely," vysvětloval advokát, proč spojení exekucí není někdy možné.
Marvanová ale pokládá vymáhání malých částek za obrovský byznys. „Takové částky se nevymáhají kvůli věřitelům. Jde jen o zisk pro exekutory a advokáty," uvedla náměstkyně, podle které je nutné snížit odměny exekutorům. Soud by pak měl stanovit, jestli jsou nároky na takové sumy oprávněné. Exekutoři by měli mít větší odpovědnost za svoje činy. „Když to nebudou platit dlužníci, zaplatí to věřitelé. Advokáti nemůžou pracovat za příliš nízkou odměnu," reagoval na slova Marvanové advokát Sokol.
Podle náměstkyně ministryně spravedlnosti je třeba lépe nastavit mantinely. „Musíme třeba určit, co je nepostradatelný majetek a na co exekutor při zabavování majetku prostě nesmí sáhnout. Zároveň je třeba vykonavatele lépe kontrolovat," popisovala plány ministerstva Marvanaová.
S tím souhlasí i exekutor Runták. „Máme stejné zájmy. Nechceme, aby lidé zbytečně trpěli. Exekutoři stojí na straně práva. Navrhoval bych také zavést exekutorského ombudsmana, který by se zabýval stížnostmi a pomáhal by dlužníkům v problematických případech," podpořil návrh ministerstva vykonavatel.
Související
Platit se mu nechce. Pražská MHD marně vymáhá škodu po teroristovi z Kolumbie
Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu
Exekuce , Máte slovo , dluhy
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
před 1 hodinou
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
před 2 hodinami
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
před 3 hodinami
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
před 4 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
včera
OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou
včera
Kopilot FlyDubai byl podle SAE terorista. Letadlem chtěl narazit do výškové budovy v Tel Avivu
včera
Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby
včera
Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy
včera
Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky
včera
Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?
včera
Na slovenské škole došlo k dalšímu incidentu. Žák chtěl bodnout spolužáka do krku, zasahovala policie
včera
První kolo prezidentských voleb v Brazílii vyhrál Bolsonaro, porazil da Silvu
včera
Vědkyně na Sibiři zemřela na zápal plic neznámého původu. Lékaři monitorují stovky lidí
včera
Studentské nepokoje napříč Francií pokračují, vláda uzavřela stovky škol
včera
Jak mohlo dojít k incidentu letu Flydubai? S útokem uvnitř letadla po 11. září nikdo nepočítal
včera
USA po pokusu o útok stáhly z Británie všechny své bombardéry
Spojené státy americké stáhly všechny své dálkové bombardéry z britské letecké základny RAF Fairford a přesunuly je zpět na domovské základny v USA. Rozhodnutí podle amerických představitelů následovalo po vznikající hrozbě, kterou zdroje z prostředí bezpečnosti označily za reálný incident. Vojenské letectvo obvykle v podobných situacích strojům mění pouze lokaci v daném regionu, jejich návrat do vlasti je proto výjimečný. Americké oficiální zdroje nicméně konkrétní podrobnosti o povaze nového bezpečnostního rizika neposkytly.
Zdroj: Libor Novák