Do europarlamentu by se dostalo šest stran, ANO drtivě vede

Hnutí ANO by dostalo 22,2 procenta hlasů, ČSSD 14,1 procenta a KSČM 11,1 procenta hlasů. Následovala by strana TOP 09/STAN s 9,6 procenta hlasů a hnutí Úsvit, které by volilo 8,9 procenta lidí. Do Evropského parlamentu by se podle modelu dostala ještě ODS s 7,6 procenta hlasů.

Těsně za pětiprocentní hranicí, o 0,2 procentního bodu, by skončila Strana svobodných občanů. Nad jedním procentem by byly KDU-ČSL (3,8 procenta), Česká pirátská strana (3,4 procenta) a Strana zelených (2,9 procenta).

Tazatelé zkoumali taky potenciál uskupení, tedy podíly pravděpodobných voličů, kteří by jim mohly dát hlas. Nejvyšší potenciál až 42,1 procenta má hnutí ANO a až 25,9 procenta pak ČSSD. Následuje TOP 09/STAN, seskupení by mohlo volit až 18,3 procenta obyvatel. Komunisté a hnutí Úsvit mají potenciál až 16,8 procenta, ODS až 12,6 procenta a Piráti až 10,2 procenta.

Evropský parlament je jediným z orgánů EU, který si volí občané v přímých volbách. Jeho poslanci tak reprezentují všech 500 milionů obyvatel Unie. Společně s Radou Evropské unie, která zastupuje vlády členských států, je jedním z nejdůležitějších zákonodárných orgánů Unie.

Nové parlamentní shromáždění bude mít 751 členů (750 poslanců a 1 předseda). Křesla se mezi země EU rozdělují na základě tzv. „sestupné poměrnosti". To znamená, že lidnatější země mají více křesel než státy s menším počtem obyvatel, ale zároveň jsou tyto menší země v poměru ke své velikosti zastoupeny o něco více. Počet poslanců Evropského parlamentu volených za jednotlivé země se pohybuje od 6 poslanců za Maltu, Lucembursko, Kypr a Estonsko do 96 poslanců za Německo, informuje europa.eu.