ÚSTR v dalším maléru: Může mít dva šéfy, odvolání Hermana bylo protiprávní

Hermanovo odvolání z funkce nebylo podle soudu po právu. Soudkyně Markéta Písaříková více verdikt nezdůvodnila. Na to poukázal mluvčí ústavu Pavel Ryjáček. "Rozsudek nás velmi překvapil, protože podle našeho názoru nemohl tímto způsobem dopadnout. Ale dokud neznáme odůvodnění, tak k této části se můžeme vyjádřit jenom těžko," uvedl na dotaz ČTK.

O dalším postupu podle něj rozhodne rada ústavu, která se sejde dříve než na plánovaném červnovém zasedání. "Nedovedu si ale představit, že by se postupovalo jinak než odvoláním proti rozsudku," prohlásil Ryjáček.

Ministra, který se jednání účastnil, rozsudek naopak nepřekvapil. "Jsem velmi rád, že zvítězilo právo a zvůle není možná," řekl novinářům. Zatím nechce spekulovat o tom, zda by se například vzdal funkce ministra kultury a vrátil se do vedení ÚSTR. "Počkejme, až věc bude pravomocná, a pak se budeme zabývat těmi otázkami, které budou aktuální," dodal. Již dříve ale uvedl že věc považuje především za morální záležitost. Pokud se však rozsudek stane pravomocným, ústav by se dostal do stejné pozice jako nedávno Policie ČR - také by měl dva šéfy.

Novinářka Petruška Šustrová, která vedla Radu ÚSTR v době Hermanova odvolání, za tímto krokem stojí a nic protiprávního v něm nevidí."Já dost dobře nechápu, jak může být to rozhodnutí neprávní," řekla České televizi. Zákon o ÚSTR totiž podle ní dává radě právo jmenovat a odvolávat ředitele bez stanovení nějakých podmínek nebo procedur.

Odvolání Hermana před rokem spustilo slovní přestřelku mezi tehdy vládnoucí ODS a levicí. Občanští demokraté označili tento krok za důkaz prohlubující se spolupráce ČSSD a KSČM. Obě tehdy opoziční strany to odmítly. Kvůli Hermanovu sesazení rezignovala celá vědecká rada ústavu. Hermana pak nahradila přechodná šéfka Pavla Foglová.

Ústav pro studium totalitních režimů nově vede současný první náměstek Zdeněk Hazdra. Ve třetím kole ho zvolila rada ústavu.

"Ve své koncepci jsem si vytkl čtyři pilíře. K prvnímu patří zlepšení vědecko-výzkumné části tak, aby úroveň přece jen byla srovnatelná se standardem v akademickém světě. Druhý pilíř tvoří posílení vzdělávacích projektů ústavu i po personální stránce. Myslím si, že práce, která byla doposud na tomto úseku odvedena, si zaslouží plné podpory a posílení," říká Hazdra v rozhovoru pro Český rozhlas.

"K třetí prioritě patří rozvoj projektů, které se týkají zachycování pamětí, vyprávění o minulém režimu, respektive jak o nacistické okupaci, tak o komunistickém režimu. To znamená orálněhistorické projekty, práce s pamětníky," pokračuje nový šéf ÚSTR.

"Čtvrtá důležitá složka je co nejvstřícnější přístup k veřejnosti - posilování meziinstitucionální spolupráce s dalšími příbuznými pracovišti věnujícími se podobné problematice, přece jen i zlepšení servisu pro badatele, posílení knihovny, respektive její otevření veřejnosti ve větší míře, než se děje doposud, a tak dále. Práci s veřejností pokládám za jednu z důležitých priorit," dodal.