Herman převzal nejvyšší vyznamenání sudetských Němců

Bývalý ministr kultury České republiky Daniel Herman dnes v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu převzal Evropskou cenu Karla IV., která je nejvyšším vyznamenáním sudetských Němců. V děkovném projevu Herman označil cenu za podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a v boření vzájemných předsudků. Herman rovněž varoval před upřednostňováním krátkodobých národních cílů na úkor celoevropské svobody.

Hermanovi blahopřál nejen šéf sudetských Němců Bernd Posselt, který někdejšímu ministrovi cenu předal, ale také bavorský premiér Markus Söder. Podle Posselta je Herman vzorem pro řadu lidí, kteří se stále ještě bojí podívat na pravdu historie.

"Vyznamenání si velice cením a chápu ho jako velkou podporu mého příspěvku pro německo-české porozumění a přátelství mezi Němci a Čechy, pro boření předsudků a pro prohloubení další spolupráce," řekl.

"Staleté soužití Čechů a Němců, křesťanů a židů v českých zemích se před 70 lety zdálo trvale zničené. Nacionální socialismus, dvě světové války, nacistické zločiny s nepochopitelným holokaustem a následnou mstou vítězů, která vyústila ve vyhnání německých krajanů, a pak 40 let komunistického režimu naše soužití hluboce poškodily," řekl.

Pak ale přišel rok 1989, kdy se komunistické režimy v Evropě zhroutily. "Tehdejší kontakty a z části i přátelství se staly dobrým výchozím bodem," řekl. "Dnes můžeme s velkou vděčností sledovat, jak mnoho se pro nové spolužití našich národů učinilo," uvedl Herman.

Herman se v roce 2016 jako první člen české vlády zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu. Na tehdejším setkání v Norimberku oslovil sudetské Němce "milí krajané", což šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Posselt často připomíná. Herman v rozhovoru s ČTK na okraj nynějšího sjezdu řekl, že oslovení "milí krajané" považuje za logické a správné.

"V posledních čtyřiceti letech, co se věnuji německo-českým vztahům, jsem pochopil, jak důležité je zvládnutí vlastní minulosti," řekl. "Budoucnost má jen ten, kdo zná svou minulost. Znát vlastní minulost, aby bylo možné společně vytvářet budoucnost. To je úkol pro nás všechny," dodal Herman. Proto je podle něj nutné přinášet do česko-německého soužití nové impulzy, aby neožívaly staré předsudky.

"Můžeme, ba musíme jako Němci a Češi svým dílem přispět k česko-německému sousedství, aby evropský projekt míru a svobody neohrozily populismus a krátkozraké národní zájmy," uvedl.

Söder v projevu poděkoval Hermanovi, že se sjezdu v roce 2016 zúčastnil jako první představitel české vlády. "Byl prvním politikem, který řekl, že vyhnání sudetských Němců bylo nespravedlivé. Použil tehdy také k sudetským Němcům krásné oslovení milí krajané," řekl Söder. "A za to mu patří srdečné díky," uvedl. Bavorský premiér rovněž prohlásil, že usmíření není samozřejmá věc. "Usmíření je něco mimořádného," dodal.

Sudetským Němcům Söder řekl, že bez nich je Bavorsko dnes nepředstavitelné, ač při jejich příchodu do země po druhé světové válce měli někteří tehdejší obyvatelé předsudky. Zdůraznil také, že ústředním úkolem Bavorska je péče o sousedství s Českem a že během vyhrocených okamžiků pandemie nemoci covid-19 byla spolupráce mezi Prahou a Mnichovem důležitá.

Podle Posselta se právě během pandemie ukázalo, jak se Češi a Němci potřebují. "Je to tak, potřebujeme se navzájem a obzvláště v těžkých časech," řekl. Poznamenal, že pro mladé lidi byla pandemie prvním setkání s tím, že otevřená Evropa není samozřejmostí. "Nebojujeme jen s koronavirem, ale i s virem nacionalismu," řekl. Posselt také vyjádřil výhrady k tomu, že státy uzavíraly své hranice. "Na hranicích najednou stáli policisté s automatickými zbraněmi, jako by chtěli virus zastřelit," uvedl.

Kriticky se vyjádřil i o faktu, že Česko ani v době přetížení nemocnic nepřekládalo v pohraničním regionu nemocné do blízkého Německa, ale raději je podle něj z národní prestiže vozilo stovky kilometrů do volných českých klinik.

Posselt na úvod projevu připomenul oběti covidu-19, ale také řádění tornáda na jižní Moravě a tragické záplavy na západě Německa. Společně s účastníky sjezdu pak uctil památku mrtvých. Soustrast s řáděním živlu na západě Německa vyslovil i Herman.

Související

Daniel Herman převzal německé státní vyznamenání

Daniel Herman převzal německé státní vyznamenání

Bývalému ministrovi kultury Danielu Hermanovi dnes předal německý velvyslanec v České republice německé státní vyznamenání Velký spolkový kříž za zásluhy s hvězdou. Oznámil to na twitteru velvyslanec Christoph Israng.

Více souvisejících

Daniel Herman sudetští němci

Aktuálně se děje

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Návrat ztraceného syna. Českou ligu si opět zahraje bývalý reprezentant Čvančara

Do české fotbalové nejvyšší soutěže míří nečekané jméno. Ve čtvrtek se potvrdila zpráva, která překvapila tuzemskou fotbalovou veřejnost. Hradec Králové totiž posílí bývalý český reprezentant Tomáš Čvančara. To, že v dosavadním bundesligovém působišti Mönchengladbachu už nemají zájem o jeho služby, bylo známé delší dobu. Až nyní přišla televize Sky odkazující se na zdroje německých médií s tím, že v posledních dnech o českého fotbalistu projevil zájem právě východočeský klub.

včera

Rozbouřené Labe v Nymburce. (14.9.2024)

Česko se připravuje na povodňová rizika. Pracuje se na novém plánu

Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrhy Plánů pro zvládání povodňových rizik pro období 2028–2033. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Plány navazují na aktualizované povodňové mapy a přinášejí soubor obecných i konkrétních opatření v povodích Labe, Odry a Dunaje, která mají pomoci lépe chránit obyvatele, obce i krajinu před dopady povodní. Veřejnost a uživatelé vody k nim mohou do konce února 2027 podávat připomínky.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Statisíce Čechů si stále musí do konce roku vyměnit řidičák

Lidé, kterým ještě do konce roku skončí platnost řidičského průkazu, mohou o nový jednoduše požádat on-line na Portálu dopravy. Elektronické podání žádosti o nový doklad i jeho vyzvednutí je rychlé a bezpečné, informovalo ministerstvo dopravy. To v Česku stále eviduje přes 243 tisíc řidičských průkazů, jimž ještě do konce roku vyprší platnost. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Putin nařídil přerušení ruských útoků na ukrajinský Kyjev

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě, aby od půlnoci ze soboty na neděli na tři dny přerušila útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev. Rozkaz má souviset s probíhající diplomatickou misí amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. 

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se opřel do amerických kritiků války s Íránem

Americký prezident Donald Trump se na sociální síti opřel do krajanů, kteří ho kritizují za stále probíhající válku s Íránem. Podle jeho slov existují lidé, jimž by se líbilo, kdyby Spojené státy ukončily konflikt jako poražené. Do této skupiny zařadil i politiky Demokratické strany. 

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí

Počasí: Do Česka dorazí příští týden studená fronta, tropy vystřídá déšť a ochlazení

Českou republiku čeká příští týden výrazná proměna počasí, která přinese jak letní teploty, tak i přechod výrazné studené fronty. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu se obyvatelé musejí připravit na chladná rána i tropické hodnoty na teploměrech. Atmosférické proudění totiž do střední Evropy přivede teplý vzduch, který však následně vystřídá deštivé pásmo. Změna počasí zasáhne postupně celé území státu a ovlivní jak denní teploty, tak i noční minima.

4. září 2026 21:41

Ilustrační foto

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí, z nichž je podezřelé Rusko

V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.

Aktualizováno 4. září 2026 20:35

Budou se překreslovat atlasy. OSN schválila změnu stovky let používané mapy světa

Valné shromáždění Organizace spojených národů schválilo rezoluci, která vyzývala k postupnému nahrazení tradiční Mercatorovy mapy světa novým zobrazením lépe odpovídajícím skutečné rozloze afrického kontinentu. Návrh předložilo Togo a oficiálně jej podporuje všech padesát čtyři členských států Africké unie. Togoský ministr zahraničních věcí Robert Dussey zdůraznil, že iniciativa nepředstavuje politickou debatu, ale odbornou vědeckou diskusi opřenou o fakta. Podle jeho slov je na čase, aby mezinárodní společenství přijalo geografickou realitu v celém jejím rozsahu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy