Herman převzal nejvyšší vyznamenání sudetských Němců

Bývalý ministr kultury České republiky Daniel Herman dnes v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu převzal Evropskou cenu Karla IV., která je nejvyšším vyznamenáním sudetských Němců. V děkovném projevu Herman označil cenu za podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a v boření vzájemných předsudků. Herman rovněž varoval před upřednostňováním krátkodobých národních cílů na úkor celoevropské svobody.

Hermanovi blahopřál nejen šéf sudetských Němců Bernd Posselt, který někdejšímu ministrovi cenu předal, ale také bavorský premiér Markus Söder. Podle Posselta je Herman vzorem pro řadu lidí, kteří se stále ještě bojí podívat na pravdu historie.

"Vyznamenání si velice cením a chápu ho jako velkou podporu mého příspěvku pro německo-české porozumění a přátelství mezi Němci a Čechy, pro boření předsudků a pro prohloubení další spolupráce," řekl.

"Staleté soužití Čechů a Němců, křesťanů a židů v českých zemích se před 70 lety zdálo trvale zničené. Nacionální socialismus, dvě světové války, nacistické zločiny s nepochopitelným holokaustem a následnou mstou vítězů, která vyústila ve vyhnání německých krajanů, a pak 40 let komunistického režimu naše soužití hluboce poškodily," řekl.

Pak ale přišel rok 1989, kdy se komunistické režimy v Evropě zhroutily. "Tehdejší kontakty a z části i přátelství se staly dobrým výchozím bodem," řekl. "Dnes můžeme s velkou vděčností sledovat, jak mnoho se pro nové spolužití našich národů učinilo," uvedl Herman.

Herman se v roce 2016 jako první člen české vlády zúčastnil sudetoněmeckého sjezdu. Na tehdejším setkání v Norimberku oslovil sudetské Němce "milí krajané", což šéf Sudetoněmeckého krajanského sdružení Posselt často připomíná. Herman v rozhovoru s ČTK na okraj nynějšího sjezdu řekl, že oslovení "milí krajané" považuje za logické a správné.

"V posledních čtyřiceti letech, co se věnuji německo-českým vztahům, jsem pochopil, jak důležité je zvládnutí vlastní minulosti," řekl. "Budoucnost má jen ten, kdo zná svou minulost. Znát vlastní minulost, aby bylo možné společně vytvářet budoucnost. To je úkol pro nás všechny," dodal Herman. Proto je podle něj nutné přinášet do česko-německého soužití nové impulzy, aby neožívaly staré předsudky.

"Můžeme, ba musíme jako Němci a Češi svým dílem přispět k česko-německému sousedství, aby evropský projekt míru a svobody neohrozily populismus a krátkozraké národní zájmy," uvedl.

Söder v projevu poděkoval Hermanovi, že se sjezdu v roce 2016 zúčastnil jako první představitel české vlády. "Byl prvním politikem, který řekl, že vyhnání sudetských Němců bylo nespravedlivé. Použil tehdy také k sudetským Němcům krásné oslovení milí krajané," řekl Söder. "A za to mu patří srdečné díky," uvedl. Bavorský premiér rovněž prohlásil, že usmíření není samozřejmá věc. "Usmíření je něco mimořádného," dodal.

Sudetským Němcům Söder řekl, že bez nich je Bavorsko dnes nepředstavitelné, ač při jejich příchodu do země po druhé světové válce měli někteří tehdejší obyvatelé předsudky. Zdůraznil také, že ústředním úkolem Bavorska je péče o sousedství s Českem a že během vyhrocených okamžiků pandemie nemoci covid-19 byla spolupráce mezi Prahou a Mnichovem důležitá.

Podle Posselta se právě během pandemie ukázalo, jak se Češi a Němci potřebují. "Je to tak, potřebujeme se navzájem a obzvláště v těžkých časech," řekl. Poznamenal, že pro mladé lidi byla pandemie prvním setkání s tím, že otevřená Evropa není samozřejmostí. "Nebojujeme jen s koronavirem, ale i s virem nacionalismu," řekl. Posselt také vyjádřil výhrady k tomu, že státy uzavíraly své hranice. "Na hranicích najednou stáli policisté s automatickými zbraněmi, jako by chtěli virus zastřelit," uvedl.

Kriticky se vyjádřil i o faktu, že Česko ani v době přetížení nemocnic nepřekládalo v pohraničním regionu nemocné do blízkého Německa, ale raději je podle něj z národní prestiže vozilo stovky kilometrů do volných českých klinik.

Posselt na úvod projevu připomenul oběti covidu-19, ale také řádění tornáda na jižní Moravě a tragické záplavy na západě Německa. Společně s účastníky sjezdu pak uctil památku mrtvých. Soustrast s řáděním živlu na západě Německa vyslovil i Herman.

Související

Daniel Herman převzal německé státní vyznamenání

Daniel Herman převzal německé státní vyznamenání

Bývalému ministrovi kultury Danielu Hermanovi dnes předal německý velvyslanec v České republice německé státní vyznamenání Velký spolkový kříž za zásluhy s hvězdou. Oznámil to na twitteru velvyslanec Christoph Israng.

Více souvisejících

Daniel Herman sudetští němci

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy