Sobotka hájí vládu a utrácení: S politikou Kalouska a Nečase je konec

Praha - Současný koaliční kabinet se snaží nastartovat hospodářský růst a nikdo nemůže čekat, že se bude u státních výdajů chovat jako předchozí pravicová vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) to řekl v rozhovoru s ČTK ke 100 dnům jeho kabinetu. Reagoval tak na výtky opozice, že jeho vláda příliš utrácí. Sobotka je s počínám svého kabinetu spokojený, v uplynulých dvou letech se podle něj v zemi nevládlo, až jeho vláda prý problémy řeší a neodsouvá je.

"Od toho jsou volby, aby se mimo jiné měnila i hospodářská politika vlády a nikdo nemohl čekat, že Sobotkova vláda bude dělat stejnou hospodářskou politiku jako Kalouskova a Nečasova vláda," řekl ČTK Sobotka.

První tři měsíce nové vlády byly podle něj velmi intenzivní. "Mně to tedy hodně zrychlilo osobní život a vnímání času. A je to intenzivní práce," uvedl premiér. Uvítal nicméně, že sociální demokraté jsou po letech v opozici konečně u kormidla. "Tohle je myslím šance na to, aby se skutečně některé věci pohnuly velmi rychle dopředu," řekl ČTK Sobotka.

Opozice vládu kritizuje především za personální výměny na ministerstvech. Podle šéfa poslanců TOP 09 Miroslava Kalouska mnozí ministři vyhodili zkušené a profesionální úředníky, kteří na ministerstvech pracovali bez ohledu na politickou příslušnost ministra. Předseda ODS Petr Fiala se navíc obává, že noví lidé, které si koalice přivedla, budou připravovaným zákonem o státní službě na jednotlivých úřadech "zafixováni".

"Když se třeba podívám sem na Úřad vlády, tak nikdo nemůže říct, že by tady probíhaly nějaké plošné čistky, nebo že bychom vyhazovali lidi po stovkách," reagoval Sobotka. Změny ve funkcích se podle něj dotýkaly zejména politických nominací z období minulých vlád.

Obě pravicové strany, které spolu v minulosti seděly ve vládě, se shodnou také na kritice vládních výdajů. Kabinet v prvních třech měsících rozhodl například o navýšení odvodů za státní pojištěnce či vyšší valorizaci penzí. "Vláda nám ukazuje, že je připravena vést náš stát k mnohem většímu zadlužení a v podstatě bezdůvodně. Protože jsme v době, kdy se očekává ekonomický růst, vládu nic netlačí k tomu, aby se takto chovala," řekl ČTK Fiala. Podle Kalouska navíc koalice slibovala, že na vyšší výdaje najde peníze v lepším výběru daní a úsporách. "Je zřejmé, že nechtějí ušetřit, ani lépe vybrat daně," poznamenal Kalousek.

Psali jsme: Premiér Sobotka vyhrožuje rebelům. Za příklad dává ODS a lidovce Politici dostanou přidáno, plánuje Sobotka. O kolik si polepší?  

Vicepremiér pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) naopak považuje za jeden z hlavních úspěchů vlády to, že se na některých ministerstvech podařilo zastavit plýtvání. "Většina ministerstev funguje tak, jak má. Některé věci si teprve musí sednout. První fáze byla spíš obranná a úklidová, a to bude ještě nějaký čas trvat," hodnotí 100 dnů vlády Bělobrádek. Lidovecký předseda ale připouští, že některé věci se koalici zatím nedaří. "Pořád jsme se neshodli na takových základních věcech, jako je zákon o státní službě," řekl ČTK.

Předseda vládního hnutí ANO Andrej Babiš, který je vlastníkem skupiny Agrofert, si v počátcích postěžoval, že některé věci není možné prosadit tak rychle, jak by chtěl. "Chtěli bychom aplikovat nový elektronický výkaz DPH, aby stát měl možnost kontrolovat vstupy a výstupy. Než uděláme legislativu, tak to bude nejdříve 1. ledna 2015 a pak to můžeme zavést až v červenci. Vlastně rok a půl budeme řešit něco, co může v privátní firmě trvat měsíc," řekl nyní ČTK šéf hnutí ANO. S podobnou situací se podle něj potýká také ministerstvo dopravy, které chce urychlit výstavbu dopravní infrastruktury.

Především mezi ČSSD a ANO vypukly během prvních tří měsíců spory například kvůli financování zdravotnictví. Vláda pak na posledním jednání schválila balíček opatření, která mají finanční toky v tomto resortu zprůhlednit. Podle Bělobrádka některé spory v koalici zbytečně přecházely do osobní roviny. "Spory by se měly řešit na tomu určených orgánech, ne přes média. Ale celkově myslím, že je tam (v koalici) dobrá vůle," konstatoval Bělobrádek.

Místopředseda KSČM Jiří Dolejš vládu označuje za "provozní", podle něj zatím žádné zásadní kroky neprosadila. Dolejš koalici vytýká například to, že dosud neschválila protikorupční zákony z dílny iniciativy Rekonstrukce státu, ke kterým se strany před volbami přihlásily. Připomněl, že bez výsledku skončila také komise, která měla jednat o úpravě církevních restitucí.

Podle Dolejše jsou úspory, které vláda veřejnosti prezentuje, spíše "mediálním spektáklem". "Efekty těchto úspor jsou v nedohlednu, nebo jen okrajové. Nezachrání to deficit a nesežene to peníze pro resorty, kde finance chybí," řekl ČTK Dolejš.

Související

Petr Fiala Komentář

Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 
ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Bohuslav Sobotka Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

Andrej Babiš

Muniční iniciativu nezrušíme, potvrdil Babiš. Česko ale na Ukrajinu vojáky nepošle

Premiér Andrej Babiš se v Paříži zúčastnil zásadního jednání takzvané „Koalice ochotných“, které se poprvé ve své historii zaměřilo primárně na dosažení míru na Ukrajině. Podle Babiše jde o významný posun v mezinárodním přístupu, ke kterému přispěla i účast dvou klíčových vyjednavačů vyslaných Spojenými státy. Hlavním tématem schůzky bylo nastavení budoucích bezpečnostních záruk, které jsou nezbytné pro vznik a udržení trvalé mírové dohody po ukončení bojů.

včera

Těžba ropy

Pokud šlo Trumpovi o ropu, vybral si pro intervenci nejhorší možné místo i čas, varují experti

Krátce po dramatickém zajetí Nicoláse Madura americkými silami se stále hlasitěji ozývají hlasy expertů, že pokud šlo Donaldu Trumpovi skutečně o ropu, vybral si pro svou „intervenci“ to nejhorší možné místo i čas. Přestože administrativa ústy Marca Rubia neskrývá ambice otevřít venezuelský ropný sektor americkým firmám, experti z energetického centra v Houstonu nesdílejí prezidentovo nadšení. Ropný byznys se totiž od dob války v Iráku radikálně změnil a Trumpova strategie podle nich působí jako nepochopený anachronismus.

včera

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj

Zásadní posun v jednání o míru: USA jsou údajně podpoří evropské obranné síly pro Ukrajinu

Válečné úsilí na Ukrajině se dostává do bodu zlomu. Zatímco v Paříži probíhá klíčový summit takzvané „Koalice ochotných“, na veřejnost unikl návrh deklarace, který poprvé jasně definuje, jak by mohly vypadat bezpečnostní záruky pro Kyjev po případném příměří. Dokument, na jehož přípravě se podílely USA i evropští spojenci, počítá s vytvořením rozsáhlých mnohonárodních sil, které by dohlížely na klid zbraní a pomohly s totální obnovou ukrajinské armády.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Macinka telefonoval s ukrajinským ministrem zahraničí. Pojede do Kyjeva

Mezi pražským Černínským palácem a Kyjevem došlo k důležitému diplomatickému posunu. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v úterý telefonoval se svým novým českým protějškem Petrem Macinkou. Hlavním cílem rozhovoru bylo uklidnit napětí, které v posledních dnech vyvolaly ostré výroky předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury a následná diplomatická přestřelka ohledně role ukrajinského velvyslance v Praze.

včera

Prezident Trump

Trump udělal ze světa méně předvídatelné a nebezpečné místo. Cesta k míru nevede přes bombardování

Hlavním aktérem světové politiky v roce 2025 byl jednoznačně staronový americký prezident Donald Trump. Jeho konfrontační styl převrátil světovou politiku naruby – od obchodních válek přes chaotické „mírové“ iniciativy až po tlak na spojence. Jeden slib ale zůstal prázdný, protože válka na Ukrajině pokračuje a konec je v nedohlednu. Místo globální stability přichází nejistota. A svět postupně začíná platit za tento republikánský experiment, který prostě nevyšel.

včera

Lars Løkke Rasmussen a Emmanuel Macron, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Hladový Trump po Venezuele pokukuje po Grónsku. Evropští lídři vzkázali Washingtonu, ať si nechá zajít chuť

Americká operace „Absolutní odhodlání“ v Caracasu, která o uplynulém víkendu vedla k zajetí Nicoláse Madura, vyslala do světa jasný vzkaz: Washington už nehodlá při prosazování svých národních zájmů čekat na mezinárodní souhlas. Jen několik dní po tomto úderu se však pozornost Donalda Trumpa obrátila tisíce kilometrů na sever. Grónsko, strategický ostrov v Arktidě, se stalo dalším bodem v prezidentském itineráři „zajišťování bezpečnosti a zdrojů“.

včera

Tomio Okamura

Okamura přitvrzuje. Dál nevybíravě kritizuje Ukrajinu

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA stupňují rétoriku vůči Evropě: Slova o "civilizačním vymazání" jsou posledním varováním před ekonomickou smrtí

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

včera

Mette Frederiksen

Pokus o anexi Grónska by znamenal definitivní rozpad NATO, varuje Evropa Trumpa

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

včera

Prezident Trump

Trump pohrozil Venezuele další vojenskou operací

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

včera

Koalice ochotných v Kyjevě

Ve Francii se schází lídři Koalice ochotných. Chystá se zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

včera

Americký pas, ilustrační foto

Svět se změnil. Vlastnit více pasů už není luxus, ale nutnost

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

včera

Julian Assange, autor: David G. Silvers, Cancillería del Ecuador

Madura zastupuje u soudu špičkový právník. Proslavil se obhajobou Assange

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

včera

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadová s Trumpem od pádu Madura nemluvila. Její šance na vedení Venezuely jsou mizivé

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

včera

5. ledna 2026 22:02

5. ledna 2026 21:19

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Zdroj: David Holub

Další zprávy