KSČM chce zatočit s přeběhlíky, vládě se ústavní novela ale nelíbí

Kabinet uvede podle předběžného stanoviska pro středeční zasedání, že ztráta mandátu kvůli přeběhlictví by byla v rozporu s jinými částmi ústavy. Píše se v ní mimo jiné, že zákonodárci vykonávají mandát v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Vláda taky podotkne, že novela KSČM hovoří v této souvislosti o novém institutu "ztráty mandátu", aniž by ji blíže vymezovala.

Podrobnosti ztráty mandátu by stanovily jednací řády obou parlamentních komor, odvolání by bylo možné k Ústavnímu soudu.

Možnost zániku mandátu kvůli pravomocnému nepodmíněnému odsouzení zákonodárce za úmyslný trestný čin označují komunisté za logický krok, který vychází z požadavku na morální profil člena Parlamentu. Úprava si podle vlády obecně zasluhuje pozornost. Vhodnější by ale podle kabinetu bylo ustanovení, podle kterého by takový člověk nebyl volitelný a byl by to důvod i ke ztrátě existujícího mandátu.

"Poslední dvacetiletí je ve znamení přeběhlictví. Už po revoluci vzniklo mnoho frakcí a platforem, které se vzájemně měnily a svým způsobem nenáviděly," poukázal v České televizi politolog Jan Kubáček na skutečnost, že rebelové tu byli vždycky. K přeběhlictví může politiky vést například změna přesvědčení, neshody s vedením, ale touha po kariérním růstu. 

Největší problémy působí politici, kteří odešli z vládnoucích stran. "Až do chvíle hlasování v podstatě nevíme, jak se přeběhlíci rozhodnou. Jejich programem je to, že jsou proti," míní dál Kubáček.

V takové situaci vládnout lze, jenže ne dlouhodobě. Nepřehlednost politické scény pak nahrává skupinám, které volají po jiném - třeba silovém pojetí politiky. "Takové strany jsou ochotné kritizovat vše a to je mnohem zásadnější problém," dodal Kubáček.