První obžaloba v kauze Nagyová: Před soud míří i zpravodajci

"To, že byla podána obžaloba, není nic zvláštního. My jsme to očekávali už od prosince loňského roku, kdy jsme se seznamovali se spisem. Tedy: čekali jsme to, ale čekali jsme to dřív," řekl ČTK advokát Nagyové Eduard Bruna. Na pozdější podání mohlo mít podle něj vliv to, že kauza, která má více směrů, byla původně vedena pod jedinou spisovou značkou.

Text obžaloby zatím Bruna od soudu neobdržel. Odhadl, že se k němu dostane nejdříve v příštím týdnu. Nagyové se dnes nedovolal, počká proto, až jej kontaktuje sama.

Obžalobu ještě neviděl ani Pohůnkův právník Michal Hráský. ČTK sdělil, že dokud se s ní neseznámí, nemá k jejímu podání co říci.

V této části případu, který loni vedl k pádu Nečasovy vlády, Nagyová v roce 2012 podle žalobců z pozice šéfky premiérova kabinetu zosnovala a usměrňovala sledování Nečasovy manželky. Vojenské zpravodajství údajně zneužila k osobním zájmům, přičemž využila svého vlivu vyplývajícího z jejího osobního poměru s premiérem.

Trojice zpravodajců obvinění od počátku odmítá, Nagyová se k němu doposud nevyjadřovala. Muži se hájí tím, že nešlo o sledování, ale obranu proti sledování, ke kterému nebylo zapotřebí povolení ministra obrany. Podle nich měli za úkol zjistit, zda Radku Nečasovou nesleduje někdo jiný. Objevily se prý informace, že premiérově rodině hrozí nebezpečí.

Vedle Nečasové nechala Nagyová údajně sledovat i dva zaměstnance úřadu vlády - svého řidiče Jiřího Pertla a jeho přítelkyni, správkyni Hrzánského paláce Alenu Hegrovou. Pertl prý tehdy často jezdil služebním vozem k této budově, kde v té době bydlel Nečas, a Nagyová se údajně obávala, že by to mohlo podpořit novinářské spekulace o jejím utajovaném vztahu s premiérem.

Kovanda navíc čelí obvinění, že na pokyn Nagyové dal sledovat i dvojici jejích podřízených prostřednictvím soukromé agentury, které za to z peněz rozvědky zaplatil přes 130 tisíc korun, dodává web CT24.

Rozšířené obvinění má kvůli soukromé agentuře i Pohůnek. Když totiž dostal úkol sledovat manželku expremiéra, řekl, že to není úkol pro vojenskou tajnou službu, ale že prý by to měla dělat soukromá agentura. "Jediné, co bylo potom z mé strany, je, že jsem řekl: Ano, znám člověka, který by možná byl schopen to udělat. To je všechno, žádná další moje role v tom nebyla," popsal Pohůnek, který kauzu už dříve okomentoval slovy, že je asi jediný důstojník stíhaný za uposlechnutí rozkazu.

Vojenské zpravodajství je součástí Ministerstva obrany. V jeho čele stojí ředitel, kterého jmenuje po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny a se souhlasem vlády ministr obrany. Z výkonu své funkce je odpovědný ministru obrany, který ho též se souhlasem vlády odvolává, informuje vzcr.cz.

Úkoly Vojenskému zpravodajství ukládá vláda České republiky a s jejím vědomím prezident České republiky. Při jejich realizaci využívá Vojenské zpravodajství všech zpravodajských oborů – zpravodajství z lidských zdrojů (HUMINT), signálového zpravodajství (SIGINT), obrazového zpravodajství (IMINT), otevřených zdrojů (OSINT) a v neposlední řadě i bilaterální a multilaterální spolupráce.

K získávání informací je Vojenské zpravodajství oprávněno používat specifické prostředky, kterými jsou zpravodajské prostředky (zpravodajská technika, krycí doklady, krycí prostředky a sledování osob a věcí) a osoby jednající v jeho prospěch.