Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo

Rozhodnutí odvolacího senátu je pravomocné a definitivně tak ukončilo trestní stíhání poslední z původně jedenácti obžalovaných osob. Trestní řízení vůči premiéru Andreji Babišovi zůstává i nadále přerušeno z důvodu jeho poslanecké imunity. Odvolací orgán rozhodoval v celém případu již potřetí, přičemž v předchozích instancích dvakrát zrušil osvobozující rozsudky městského soudu.

Zasedání odvolacího soudu se samotná europoslankyně nezúčastnila a předem požádala o projednání celé věci v její nepřítomnosti. Její obhájce Josef Bartončík v jednací síni ostrými slovy napadl předchozí postup vrchního soudu. Podle jeho vyjádření odvolací instance fakticky vynesla odsuzující verdikt sama ještě předtím, než městský soud zopakoval zprošťující stanovisko. Obhajoba proto v závěru navrhla odsuzující rozhodnutí zrušit a vrátit celý spis k novému projednání nalézacímu soudu.

Právní zástupce v jednací síni zdůraznil, že prvostupňový senát v podstatě pouze převzal a zkopíroval právní názor nadřízeného orgánu. Městský soud v Praze podle obhájce do nového rozsudku pouze doplnil konstatování o nevině obžalované, ale byl nucen vyhlásit trest kvůli závaznému pokynu. Obhajoba považuje takový postup v trestním řízení za nestandardní a omezující práva obžalované. Senát vrchního soudu však tyto argumenty neakceptoval a původně uložený trest potvrdil.

Pražský městský soud vyměřil Janě Nagyové v květnu tříletý podmíněný trest se zkušební dobou a k tomu peněžitý trest ve výši půl milionu korun. Soudce Jan Šott tehdy otevřeně přiznal, že jeho senát by obžalovanou političku na základě provedených důkazů sám znovu zprostil viny. Byl však striktně vázán právním stanoviskem nadřízeného vrchního soudu, který jeho předchozí zprošťující verdikty opakovaně zrušil. Nalézacímu soudu podle Šotta nepříslušelo hodnotit závěry či postoje odvolací instance.

Sama Jana Nagyová ve své květnové závěrečné řeči kategoricky odmítla jakoukoliv vinu a postupy justičních orgánů podrobila kritice. Písemné usnesení vrchního soudu označila za otřesné s tím, že ji vykresluje jako osobu vědomě plánující trestnou činnost. Trvala na tom, že při vyřizování žádosti o dotaci postupovala zcela v souladu s tehdy platnými předpisy. Odvolací senát nicméně nenašel důvody, proč by měl uloženou sankci jakkoliv měnit či rušit.

Celá kauza Čapí hnízdo se před Městským soudem v Praze projednávala přibližně čtyři roky. Podstatou obžaloby bylo údajné spáchání dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie v souvislosti s padesátimilionovou dotací. Finanční prostředky byly původně určeny výhradně pro podporu malých a středních podniků. Vyšetřovatelé však dospěli k závěru, že žadatel tyto podmínky ve skutečnosti nesplňoval.

Podle závěrů obžaloby byl projekt farmy účelově vyčleněn z velkého holdingu Agrofert, který v té době vlastnil Andrej Babiš. K získání dotace mělo dojít pouze díky formálnímu převodu akcií na anonymní majitele. Vyšetřovatelé tvrdí, že společnost byla i po vyčlenění fakticky majetkově a manažersky kontrolována původním holdingem. Na základě těchto zjištění státní zástupce následně podal obžalobu na klíčové aktéry celého dotačního projektu.