Klaus svolal jednání sněmovny na 11. června

Zasedání dolní komory, které je stálé, formálně svolává prezident republiky tak, aby začalo nejpozději 30 dní po volbách. Ustavující schůzi svolává podle jednacího řádu dosavadní předseda komory, pokud je opět poslancem.

Vzhledem k tomu, že stávající sněmovna předsedu nemá, protože Miloslav Vlček (ČSSD) ještě před volbami z funkce odstoupil, bude tentokrát svolávat schůzi nejstarší nově zvolený poslanec Karel Schwarzenberg (TOP 09). Ten by měl také sněmovnu řídit do doby, než si zákonodárci zvolí svého předsedu.

Předseda TOP 09 však spíše počítá s tím, že novou sněmovnu svolá její dosavadní předsedající. "Sněmovnu by měla svolat Miroslava Němcová," sdělil Mediafaxu Schwarzenberg, který měl v pondělí zaslat šéfovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS) rezignační dopis na post senátora, aby mohl zasednout jako poslanec ve sněmovně.

Nově zvolení poslanci zasednou zřejmě na ustavující schůzi Poslanecké sněmovny v úterý 22. června. Současný mandát poslanců skončí 3. června o půlnoci. První vteřinou následujícího dne se začne odpočítávat čtyřleté funkční období nových legislativců.

Předsedající ustavující schůze nejprve složí slib poslance před shromážděním poslanců, ostatní poslanci jej následně složí pronesením slova "slibuji" a podáním ruky předsedajícímu. Předsedající schůze dá před tím znění slibu přečíst. Složení slibu stvrdí poslanec svým podpisem.

Mandát, který vzniká zvolením, zaniká odepřením slibu nebo jeho složením s výhradou, uplynutím volebního období, prohlášením poslance na schůzi Sněmovny, kterým se vzdává mandátu, nebo okamžikem doručení notářského zápisu o vzdání se mandátu do rukou předsedy sněmovny, okamžikem, v němž nastala okolnost, která má za následek ztrátu volitelnosti poslance, rozpuštěním sněmovny nebo okamžikem, kdy se poslanec ujal úřadu nebo funkce neslučitelnými poslaneckým mandátem podle ústavy nebo zákona.

Předsedající na ustavující schůzi také požádá poslance, aby vzali na vědomí volební komisi navrženou poslaneckými kluby pro volby funkcionářů sněmovny. Rovněž nechá stanovit mandátový a imunitní výbor.

Sněmovna potom může zvolit svého předsedu, který se ujme řízení schůze. Následně poslanci rozhodnou o počtu místopředsedů a zvolí je. Dále sněmovna zřídí výbory a stanoví počty jejich členů. Vedení výborů si zvolí členové výborů na svých schůzích. Poslanec může být členem maximálně dvou výborů, předsedat může jen jednomu. Legislativci, kteří jsou zároveň ministry, nemohou být členy výborů.

ODS v neděli prohlásila, že bude usilovat o snížení počtu funkcionářů ve vedení sněmovny. Rovněž přislíbila, že nechce ve vedení sněmovny poslance z KSČM.

Složení vedení sněmovny i výborů a komisí bývá součástí povolebního vyjednávání, obsazení postů v dolní komoře souvisí i s tím, jak je silná koalice sestavující vládu.

V nově zvolené Poslanecké sněmovně zasedne 56 poslanců ČSSD, 53 legislativců za ODS, 41 zákonodárců TOP 09, 26 představitelů KSČM a 24 poslanců Věcí veřejných.