KSČM chce změnit postup při exekucích, u vlády návrh asi narazí

Komunisté například chtějí, aby exekutor mohl zabavit jen věci, které prokazatelně patří dlužníkovi. Nemovitosti by si dlužníci mohli nejprve prodat sami za tržní cenu a z výnosu uhradit závazky. Hodnota zabavených věcí by také měla podle předlohy zhruba odpovídat výši dluhu.

Současné znění zákona podle předkladatelů posiluje postavení exekutorů, místo aby zvyšovalo šance na spravedlivé vymožení dluhu. Dlužník musí mít možnost vyrovnat se s věřitelem co nejvíce efektivně, uvedli autoři v čele s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem v důvodové zprávě.

Novela mimo jiné taky uvádí, že věřitel bude muset s podáním návrhu na exekuci doložit, že dlužníka vyzval k dobrovolné úhradě dluhu. Z exekuce by byl podle předlohy vyloučen exekutor, který by měl vztah k účastníkům exekučního řízení a vyvstaly by pochyby o jeho nepodjatosti. Při vstupu do nemovitostí by si exekutoři museli podle návrhu zajistit policejní asistenci. Museli by také umožnit dlužníkům uzavřít dohodu o splátkách. Novela by navíc zmírnila v případě chudších lidí podmínky pro osobní bankrot.

Celý proces osobního bankrotu neboli oddlužení se zahajuje podáním návrhu na povolení oddlužení, připojuje se k návrhu na zahájení insolventního řízení a k jeho podání je oprávněn pouze dlužník. Pokud již bylo insolvenční řízení zahájeno na návrh některého z věřitelů, pak může dlužník návrh na povolení oddlužení podat do 30 dnů od okamžiku, kdy mu byl doručen insolvenčním soudem návrh některého z věřitelů na zahájení insolvenčního řízení. Výše uvedené návrhy se zasílají insolvenčnímu soudu, kterým je Krajský soud.

Insolvenční soud však může návrh na povolení oddlužení zamítnou, zejména v případech kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že tímto návrhem dlužník sleduje nepoctivý záměr (např. kdy návrh podala osoba, která se tímto způsobem snaží řešit závazky, které jí vznikly z předchozí podnikatelské činnosti) nebo pokud by hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, byla nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže s tím tito věřitelé budou souhlasit.

Osoba, jež může dle insolvenčního zákona podat insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení, musí naplňovat zákonem vyžadované znaky úpadku, přičemž je dlužník v úpadku, pokud má více věřitelů (tedy nejméně dva), peněžité závazky, s jejichž úhradou je více než 30 dnů v prodlení po splatnosti a není schopen tyto závazky plnit (tzv. platební neschopnost).

Ministerstvo spravedlnosti ČR vydalo na základě zákonného zmocnění předepsaný formulář - návrh na povolení oddlužení, který v sobě již zahrnuje i insolvenční návrh, je však nutné v předepsaném formuláři návrhu na povolení oddlužení přesně vyznačit kolonku, aby bylo zřejmé že se jedná současně i o insolvenční návrh, jinak by byl návrh insolvenčním soudem odmítnut, informuje muj-bankrot.cz.