Sobotka řešil s ministry postoj k ruskému embargu

"Já si myslím, že pokud tady budou vážné škody a nebude rychle možnost přeorientovat export, tak je potřeba, aby Evropská unie hledala možnosti, jak pomoci našim zemědělcům nebo potravinářům. Můžou to být například prostředky, které by pomohly dotovat dlouhodobější skladování," uvedl premiér. Jako další možnost pak zmínil prostředky pro reexport nebo vývoz mimo EU.

Na dnešním setkání mají podle něj ministři zkoordinovat svůj postoj, aby Česko při jednáních na evropské úrovni vystupovalo jednotně. Mají také analyzovat jak přímý, tak nepřímý dopad sankcí na českou ekonomiku. Sankce podle něj sice mohou mít příznivý dopad na spotřebitele ve snížení cen potravin, pro zemědělce a potravináře ale mohou být špatnou zprávou.

V dalších dnech chce Sobotka o sankcích mluvit i s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou Tominovou, aby byly připraveny programy pro firmy, které budou třeba dočasně nuceny snížit výrobu. Intenzivní debatu o tom, jakým způsobem by Evropa mohla kompenzovat problémy, které budou vyvolány zaváděním sankcí, čeká Sobotka v brzké době i na evropské úrovni.

„Pokud ruské sankce zasáhnou české zemědělce a potravináře, budeme usilovat o to, abychom jim účinně pomohli. Konkrétní formu pomoci můžeme zpřesnit, až budeme znát podrobnosti sankcí a reakci Evropské unie" uvedl včera ministr zemědělství Marian Jurečka. Dopady sankcí na české zemědělce a potravináře mohou být podle ministra zemědělství přímé i nepřímé.

„Export do Ruské federace z České republiky byl loni zhruba na úrovni 2,4 miliard korun, což není z hlediska zahraničního obchodu příliš mnoho. Závažnější by mohl být nepřímý dopad embarga. Pokud totiž nebudou ostatní státy Evropské unie nějakou dobu schopny vyvážet své zboží do Ruské federace, tak vznikne přetlak na unijním trhu a může docházet k snížení cen některých vybraných komodit," uvedl ministr zemědělství.