Exekuce pozastaveny do konce ledna, bonus 500 Kč pro podnikatele. Zeman zákony podepsal

Exekuce movitých i nemovitých věcí budou až na výjimky pozastaveny do konce ledna 2021. Počítá s tím novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK o tom informoval jeho mluvčí. Vláda původně navrhovala moratorium na exekuce jen u movitých věcí až do konce února.

Deník Shopaholičky

Novela má prodloužit nebo obnovit změny některých pravidel insolvencí a exekucí v souvislosti s nynější koronavirovou krizí. Firmy v přechodných hospodářských potížích na sebe nebudou muset podat až do konce června příštího roku insolvenční návrh. Povinný souhlas věřitelů s prodloužením ochranného moratoria u insolvenčních návrhů bude zrušen.

Zkrácení moratoria na exekuce movitých věcí o jeden měsíc uvítala Exekutorská komora ČR. Usilovala ale o to, aby výjimka skončila už na konci roku. Platforma Exekutoři proti teritorialitě a Česká asociace věřitelů uvedly, že exekuční moratorium sníží vymahatelnost práva a poškodí věřitele.

Návrh má prodloužit období, v němž dlužník dostává vyšší jednorázovou výplatu z jeho obstaveného účtu. Čtyřnásobek životního minima místo obvyklého dvojnásobku se bude vyplácet do konce února 2021 místo konce letošního prosince. Změna podle Exekutorské komory rozšiřuje okruh takzvaných profesionálních dlužníků, k jejichž majetku se věřitel nedostane.

Podnikatelé, jejichž podnikání omezila nebo znemožnila vláda svými aktuálními opatřeními proti šíření covidu-19, budou moci opět žádat o jednorázový příspěvek. Budou moci dostat jako na jaře 500 korun za každý den omezení. Zákon, který to umožní, dnes podepsal prezident.

Takzvaný kompenzační bonus je určen osobám samostatně výdělečně činným, tedy hlavně živnostníkům. Určen je i společníkům malých společností s ručením omezeným, které mají společníky nejvýše dva, případně půjde o členy jedné rodiny. Mohou ho získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

Senát chtěl do tohoto zákona vložit také návrh na výplatu příspěvku krajům ve výši 300 korun na obyvatele. Sněmovna to ale v úterý odmítla.

Bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, tedy z daní z příjmů zaměstnanců. Jde o takzvanou sdílenou daň, o kterou se státní rozpočet dělí s obcemi a kraji. Protože z ní vyplácí příspěvek podnikatelům, zbývá pak méně peněz na rozdělení. Obcím už Parlament letos chválil kompenzaci 1250 korun na obyvatele. Kraje podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) dostanou víc než 20 miliard na základě dohody s vládou. Peníze dostanou například na údržby krajských silnic nebo na zdravotníky a sociální služby.

Sněmovna navíc rozšířila okruh osob, které budou moci dostat peníze. Měli by na něj dosáhnout například samostatně podnikající trenéři fitness, kteří nabízejí své služby zákazníkům v nyní uzavřených fitness centrech. Obecně má jít o osoby užívající prostory někoho jiného, které jsou nyní uzavřeny.

Vládní návrh kladl původně jako jednu z podmínek pro výplatu bonusu společníkům s.r.o, aby obrat firmy v letošním roce překročil 180.000 korun. Sněmovna tento limit ale snížila na 120.000 korun.

Žádost bude možné podat jako u předchozích příspěvků na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně.

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační foto Komentář

Nejen důchody. Česko nutně potřebuje kvůli půl milionu lidí ještě jednu reformu

Sledovat na exekuční mapě, jak se mění barvy nejvíce postižených regionů Česka není žádnou veselou zábavou. A i přesto, že v tuzemsku je celý „systém“ dluhů pěkně zarostlou houštinou, snaha snad všech možných zainteresovaných stran o řešení pořádně zapeklitého problému jako by nenalézala úrodnou půdu. Neznamená to, že vše jde špatným nebo jiným směrem, jen ta čísla a barvy předlužení mění své hodnoty k lepšímu pomaleji, než by bylo potřeba. Nutná je proto pořádná (další) reforma. Ale, jak už to tak v tuzemsku bývá, výsledek je nejistý. 
Ilustrační foto

Banky musí vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl soud

Banky mají nadále povinnost vést lidem v exekuci bezplatně chráněné účty, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Zamítl návrh na zrušení příslušné části občanského soudního řádu, podle soudu dotyčná povinnost bank není protiústavní. Návrh loni podala skupina 17 senátorů, za které jednal Tomáš Jirsa (ODS). Skupina se domnívá, že povinnost je v rozporu s ústavním pořádkem.

Více souvisejících

Exekuce Miloš Zeman zákony prezident čr podnikatelé

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy