Foldyna oznámil, že v úterý opustí ČSSD

Poslanec a bývalý místopředseda sociální demokracie Jaroslav Foldyna dnes oznámil odchod z ČSSD. V prohlášení, které má ČTK k dispozici, uvedl, že stranu opustí v úterý. Foldyna se naposledy dostal do sporu s vedením strany před dvěma týdny, kdy ve Sněmovně hovořil o tom, že se organizace Člověk v tísni a její ředitel Šimon Pánek snaží ovlivnit volbu ombudsmana. ČSSD bude po jeho odchodu ve Sněmovně disponovat 14 hlasy.

ČSSD se podle Foldyny spojuje se skupinou lidí, která chce nahradit demokracii vládou "nikým nevolených samozvaných elit". ČSSD je tedy tím, proti čemu původně vznikla, dodal. "Stala se zpupnou vrchností, která obyčejnými lidmi pohrdá, ačkoli se tváří, že tomu tak není. Protože s tímto stavem strany nehodlá její vedení nic dělat, a já sám nemám možnost, jak bych mohl na situaci cokoli změnit, nezbývá mi než ČSSD po třiceti letech členství opustit," uvedl Foldyna.

Foldyna v polovině února mluvil o snahách ovlivnit volbu ombudsmana v neprospěch později vítězného Stanislava Křečka. Uvedl tehdy, že se dozvěděl o tom, že Pánek poslal předsedům stran SMS. V nich jim podle Foldyny "v podstatě vyhrožoval problémy", pokud budou volit Křečka. Existenci SMS odmítli opoziční politici i Člověk v tísni, představitelé ČSSD výrok odsoudili a shodovali se v tom, že Foldynovo chování bude probírat stranické vedení i poslanecký klub.

Blesk.cz uvedl, že Foldyna se chce dál angažovat v Ústeckém kraji, jako nezávislý by mohl v letošních krajských volbách kandidovat za společnou iniciativu SPD a SPOZ. "To by se mohlo stát," řekl Foldyna serveru. Dodal, že dnešním odchodem chtěl předejít tomu, aby se jeho vyloučení stalo tématem chystaného pátečního zasedání předsednictva ČSSD.

Foldyna byl místopředsedou ČSSD zhruba rok do loňského března. K současnému vedení, především místopředsedovi a ministrovi zahraničí Tomáši Petříčkovi, ale také zástupcům pražské organizace byl Foldyna dlouhodobě kritický. Místopředsedům ČSSD vyčítal to, že nedělají politiku, kvůli které strana vznikla. Před dvěma týdny uvedl, že plánuje odchod ze strany, pokud ji neopustí místopředsedové, kteří ji podle něj táhnou ke dnu.

První místopředseda ČSSD Roman Onderka ČTK napsal, že respektuje Foldynovo rozhodnutí, které současně znamená, že poslanecký klub strany bude mít už jen 14 členů. Spolu s koaličním partnerem ANO (78 poslanců) a KSČM (15 poslanců), která jejich vládu toleruje, však sociální demokraté ve Sněmovně budou mít dál pohodlnou většinu.

Ústecký poslanec Foldyna spolu s šéfem krajské ústecké ČSSD Miroslavem Andrtem čelili loni v září hlasování o vyloučení ze strany. Na předsednictvu ČSSD sice byla pro jejich konec většina přítomných, nešlo ale o požadovanou nadpoloviční většinu všech členů tohoto orgánu. Předseda ČSSD Jan Hamáček tehdy hlasování označil za silné varování, aby členové případné vnitrostranické spory neřešili na veřejnosti.

Související

Marek Ženíšek Původní zpráva

ANKETA: Jak dál s válkou na východě? Politici se přou o pomoc Ukrajině i o to, kdy mluvit s Ruskem

Podpora Ukrajiny i otázka obnovení vztahů s Ruskem zůstávají mezi českými politiky kontroverzním tématem. Zatímco většina vládních a liberálních představitelů považuje pomoc Kyjevu za otázku bezpečnosti celé Evropy, SPD se staví proti jakékoli státní podpoře. EuroZprávy.cz zjišťovaly postoje napříč politickým spektrem. Jde o první díl série, ve které se až do říjnových voleb budeme politiků ptát na klíčová témata.

Více souvisejících

Jaroslav Foldyna ČSSD Svoboda a přímá demokracie (SPD) Roman Onderka Tomáš Petříček člověk v tísni

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 1 hodinou

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 2 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 10 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy