Justice zrychlila. Češi čekají na verdikt kratší dobu, soudy jsou však stále přetížené

Délka řízení u okresních soudů v civilních i trestních věcech loni opět poklesla, a to v průměru na 263 a 195 dní. Stále však existují značně zatížené soudy. Při představení výroční statistické zprávy to dnes uvedla ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), podle níž je handicapem české justice nerovnoměrné zatížení jednotlivých justičních článků. Ze statistik vyplývá, že u krajských soudů se průměrné trvání některých typů řízení prodloužilo.

Ministryně zdůraznila, že Česko zaujímá mezi členskými státy Evropské unie sedmou příčku při srovnání délky řízení ve sporných civilních a obchodních věcech u soudů prvních stupňů. Podle ní se vylepšila situace nejpřetíženějších soudů, zejména v severních Čechách a na jižní Moravě.

Průměrná délka civilních řízení se oproti předloňskému roku snížila o 13 dní. Nejrychleji se soudí v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích, nejdéle si na rozsudek stále počkají lidé v obvodu ústeckého krajského soudu. V trestních kauzách bylo loni v okresech řízení v průměru o týden kratší než v roce 2018. Nejrychlejší byly středočeské soudy, nejpomalejší opět soudy v severních Čechách.

Benešová také uvedla, že ji těší stále rostoucí počet peněžitých trestů. Okresní soudy jich loni podle statistik uložily 9811, předloni to bylo 9203. Průměrná výše částky, kterou museli odsouzení zaplatit, činila 25.718 korun. Šlo tedy zejména o nižší částky za méně závažnou kriminalitu. Celkově takto stát loni vybral 252,3 milionu korun, což je zhruba trojnásobek částky z roku 2015.

V uplynulých letech se ustálila situace v opatrovnickém soudnictví, které zahrnuje řízení ohledně svéprávnosti či péče o nezletilé. V této oblasti po roce 2014 prudce vzrostl počet případů kvůli novému občanskému zákoníku, podle nějž bylo nutné do tří let přezkoumat všechny lidi s omezenou svéprávností. Nyní délka řízení u okresních soudů opět klesá - předloni trvalo průměrně 139 dní, loni 126 dní.

U krajských soudů trend zrychlování řízení neplatí. V prvostupňové, tedy neodvolací civilní a obchodní agendě tam loni vzrostla průměrná délka řízení z 922 na 1046 dní. V prvostupňové trestní agendě se řízení prodloužilo z 526 na 571 dní. V roce 2016 to přitom bylo 396 dní. "Je potřebné počkat na další data, aby bylo jasnější, zda jde o výkyv, nebo dlouhodobější trend. Nicméně se zdá, že délky řízení v této agendě trvale rostou," konstatovalo ve zprávě ministerstvo.

O den vzrostla i průměrná délka odvolacích trestních řízení, a to na 56 dní. Odvolací civilní spory se naopak podařilo zkrátit ze 132 na 125 dní. Poklesla i délka insolvenčních řízení, a to ze 75 na 68 dní.

Výrazně zatížené zůstává správní soudnictví, kde ale ministerstvo zaznamenalo pokles počtu nových případů. Loni tak byl počet vyřízených věcí poprvé od roku 2013 vyšší než počet věcí příchozích. Nejvytíženější zůstává pražský městský soud, kde správní řízení průměrně trvá 646 dní. Vysoké délky řízení už ale vykazuje i Brno.

Ministerstvo chce tuto situaci zohledňovat při jmenování nových soudců. "Jednáme o tom s předsedy soudů. U Městského soudu v Praze se to snažíme řešit operativně, dali jsme jim alespoň asistenty. I do budoucna počítáme s tím, že dostanou posily," řekla k tomu Benešová.

Ministryně také zmínila personální obměnu ve vedení krajských soudů, která se letos týká Ústí nad Labem, Českých Budějovic, Hradce Králové, Plzně a Městského soudu v Praze. "Mám radost, že se do výběrových řízení hlásí ženy," konstatovala. V blízké budoucnosti bude ministerstvo vybírat ještě předsedu Krajského soudu v Brně.

Související

Ilustrační foto

Nepochopitelný postup české justice: Nepřímé důkazy stačí k odsouzení, ale ne k vyšetřování krádeže

Slovenská režisérka Zuzana Piussi před nedávnem otevřela kauzu, jíž lze jen stěží uvěřit. České soudy v některých případech uznávají pachovou stopu jako dostatečný nepřímý důkaz k odsouzení. Paradoxem je, že v jiných kauzách nepřímé důkazy vyšetřovatelé prakticky ignorují, jak ukazuje zkušenost mediální společnosti INCORP v případu odcizení několika miliard korun. Tento rozdílný přístup vyvolává vážné pochybnosti o rovnosti před zákonem a o tom, zda česká justice měří všem stejně.
Zuzana Piussi Rozhovor

Pokud nemáš na právníka, nedopadneš dobře. Soudci se kryjí a nikdo to nechce změnit, říká o české justici Piussi

Slovenská režisérka Zuzana Piussi ve svém novém dokumentárním filmu Pachová stopa ostře kritizuje justiční praxi využívání pachových stop jako důkazního prostředku v trestním řízení. Dokument rozkrývá, jak středoevropské soudy, zejména v Česku a na Slovensku, stavějí verdikty na řetězci nepřímých důkazů, jehož klíčovým článkem může být právě – a někdy výhradně – pachová stopa. „Žádná vůle to změnit neexistuje. Soudci se navzájem kryjí. Brání svůj hrad,“ uvedla Piussi v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Režisérka upozorňuje, že i přes zjevnou vědeckou kontroverzi kolem spolehlivosti této metody se justice drží zavedené praxe ještě z dob Sovětského svazu.

Více souvisejících

justice ,  Marie Benešová ,  soudy ,  Ministerstvo spravedlnosti

Aktuálně se děje

před 49 minutami

před 2 hodinami

včera

raketový systém Patriot z USA

CNN: Ukrajina je na suchu. Zásoby střel pro americké systémy Patriot definitivně došly

Ukrajina podle informací zpravodajské stanice CNN zcela vyčerpala své zásoby střel pro americké systémy protivzdušné obrany Patriot. Tento kritický nedostatek interceptorů nechává zemi zcela bezbrannou vůči probíhajícím ruským útokům balistickými raketami. Prezident Volodymyr Zelenskyj na hrozbu spojenou s nedostatkem těchto zbraní upozorňoval již několik měsíců.

včera

Volodymyr Zelenskyj

FT: Evropští lídři vyzvou Zelenského, aby mírnil svou kritiku Trumpa

Evropští lídři se chystají vyzvat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby mírnil svou veřejnou kritiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reagují tak na jeho nedávná ostrá vyjádření v britském tisku, která v evropských metropolích vyvolala značné obavy z dalšího prohlubování napětí mezi Washingtonem a Kyjevem. Záležitost by měla dominovat nadcházejícím pátečním jednáním v Bruselu, píše Financial Times.

včera

Donald Trump

Trump ustoupil kritice. Poprava se živě vysílat nebude

Americký prezident Donald Trump oznámil, že připravované popravení odsouzeného masového vraha Nidala Hasana popravčí četou nebude veřejně streamováno. Reagoval tak na předchozí prohlášení Pentagonu, které vyvolalo vlnu ostré kritiky napříč americkou politickou scénou. Samotný verdikt a termín popravy na základně Fort Hood však zůstávají v platnosti.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Je to ještě legitimní cíl? Ukrajinské útoky na datová centra v Rusku znepokojují odborníky

Nedávné útoky ukrajinských bezpilotních letounů na ruská datová centra otevřely novou kapitolu probíhajícího válečného konfliktu. Cílem těchto operací bylo narušit vojenské plánování, komunikační sítě a digitální infrastrukturu nepřítele. Tyto události však zároveň vyvolaly vážné obavy ohledně dopadů na každodenní život civilního obyvatelstva a mezinárodní právo.

včera

Robert Fico

Politico: Po pádu Orbána se Fico stává nejvýznamnějším spojencem Putina v EU

Slovensko se chystá oživit spící mezivládní spolupráci s Ruskem, což podle webu Politico z premiéra Roberta Fica činí nejvýraznějšího spojence Vladimira Putina v Evropské unii. Podle ruského vládního dokumentu se má v Moskvě uskutečnit zasedání rusko-slovenské mezivládní komise. Tento krok přichází v době, kdy Moskva hledá nové příležitosti k upevnění mezinárodních vazeb po odchodu maďarského premiéra Viktora Orbána.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Nádor, který měl v plicích papež Lev, je zhoubný, potvrdili lékaři. Rekonvalescence může trvat déle, než se čekalo

Papež Lev XIV. se v římské nemocnici Gemelli úspěšně zotavuje po náročné operaci plic, při které mu lékaři odstranili část pravého orgánu. Následná histologická vyšetření odebrané tkáně potvrdila, že šlo o zhoubný nález neboli plicní adenokarcinom. Vatikánské tiskové středisko přesto ujišťuje, že pooperační průběh prozatím odpovídá standardním lékařským předpokladům.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj prohlásil, že se cítí zrazen Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že se cítí osobně zrazen americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy vyšlo najevo, že ukrajinská armáda čelí omezení přístupu k satelitnímu systému Starlink. Celá situace vyvolává vážné pochybnosti o dlouhodobé americké podpoře Kyjeva.

včera

Katie Zachariová

Bílý dům zareagoval na kritiku, postavil se za novou tiskovou mluvčí

Bílý dům se důrazně zastal své nové tiskové mluvčí Katie Zachariové, která čelí ostré kritice a pochybnostem ohledně svých právnických kvalifikací. Tato kontroverze propukla krátce poté, co prezident Donald Trump oficiálně oznámil její jmenování do této prestižní funkce. Veřejnost a média začaly podrobně zkoumat její odbornou minulost a platnost titulů, kterými se dosud veřejně prezentovala.

Aktualizováno včera

Demolice vysílačů Liblice B (15.října 2026) Prohlédněte si galerii

Konec vysílače Liblice B. Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi

Nejvyšší stavba v Česku šla k zemi. Ve čtvrtek dopoledne došlo k plánovanému odstřelu stožárů vysílače Liblice B u středočeského Českého Brodu. Vysílání bylo již dříve ukončeno, v posledních dnech se vše připravovalo na demolici. 

včera

Pentagon

Desítky amerických generálů vyzvaly americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání popravy

Skupina 72 penzionovaných amerických generálů, admirálů a dalších vysoce postavených vojenských činitelů vyzvala americkou vládu k okamžitému zrušení plánu na živé vysílání nadcházející popravy Nidala Hasana. Plán Pentagonu veřejně přenášet popravu zastřelením, která se má uskutečnit třetího prosince, vyvolal vlnu ostré kritiky ze strany politiků, náboženských představitelů i odborníků na lidská práva.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Proč je Starlink pro Ukrajinu tak důležitý?

Satelitní síť Starlink provozovaná společností SpaceX se na ukrajinském bojišti stala nepostradatelným nástrojem pro moderní vedení války. Kyjev ji využívá nejen jako páteřní síť pro vojenskou komunikaci, ale také v rozsáhlé dronové operativě.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

V Černém moři hoří chemický tanker, možná jej zasáhly ruské drony

Osm ze dvanácti členů posádky je nezvěstných po silném požáru, který ve čtvrtek ráno vypuknul na palubě tankeru plujícího v černomořských vodách nedaleko rumunského pobřeží. Podle vyjádření rumunských námořních úřadů došlo na plavidle k sérii explozí. Záchranné složky okamžitě zahájily rozsáhlou pátrací a záchrannou operaci k nalezení přeživších.

včera

Andrej Babiš

Babiš: Návrhy k novým zdrojům rozpočtu EU jsou pro Česko nepřijatelné

Premiér Andrej Babiš označil ve čtvrtek před začátkem summitu Evropské rady v Bruselu návrhy Evropské komise na nové vlastní zdroje budoucího unijního rozpočtu za naprosto nepřijatelné. Podle jeho slov chce unijní exekutiva připravit členské státy o podíly na vybraných daních a příjmech z emisních povolenek. Předseda vlády v této souvislosti upozornil na obrovské názorové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi.

včera

GBU-43 alias

USA zvažují, že proti Íránu nasadí "matku všech bomb"

Americká armáda vypracovala nové plány pro případné útoky na íránskou energetickou infrastrukturu a jaderná zařízení, které by mohly zahrnovat i použití největší konvenční bomby v americkém arzenálu. Takzvaná „matka všech bomb“, oficiálně označená jako MOAB, by mohla být nasazena na rozkaz prezidenta Donalda Trumpa. Tento krok by představoval výraznou eskalaci konfliktů v regionu, přičemž administrativa čelí rostoucímu tlaku před blížícími se volbami.

včera

Elon Musk

Za omezením Starlinku na Ukrajině může stát Trumpova vláda, naznačil Musk

Americký podnikatel Elon Musk naznačil, že za novými omezeními rychlosti a používání satelitní sítě Starlink, která využívají ukrajinská vojenská zařízení, může stát přímo vláda Spojených států. Služba Starlink přitom hraje klíčovou roli v ukrajinské obraně, neboť pomáhá Kyjevu navádět drony na ruské cíle a chránit vlastní vzdušný prostor. Omezení rychlosti na sto mil za hodinu však nedávno narušila probíhající bojové mise ukrajinských ozbrojených sil.

včera

včera

14. října 2026 22:01

Poslední rozloučení s Jiřím Štěpničkou má termín. Bude v Národním divadle

Česko se během uplynulého víkendu dozvědělo smutnou zprávu. Ve věku 79 let zemřel známý herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla v Praze. Právě česká první scéna oznámila, jak bude vypadat poslední rozloučení se Štěpničkou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy