K levici se řadí 22 procent Čechů, k pravici 38 procent

Zejména v letech 2012 a 2013 se lidé řadili spíše k levé části spektra. "Od konce roku 2013 pak můžeme vidět vytrvalý a velmi výrazný pokles na levici, který přes zpomalení pokračoval i v posledním roce, čímž se v průměru podíl zastoupení levice snížil z historického maxima na úrovni více než dvou pětin na stávající historické minimum na úrovni méně než jedné čtvrtiny," uvedlo CVVM.

Výrazně pravicově orientováni jsou hlavně voliči ODS a TOP 09. V menší míře pravicová orientace převládá i u těch, kdo preferují STAN či Piráty. "Častěji k pravici než k levici se řadí rovněž voliči ANO, ovšem proporcionálně se zejména u ANO objevuje z hlediska celku průměrný podíl levicově orientovaných voličů," uvedlo CVVM. V případě KDU-ČSL je vyrovnané zastoupení levice i pravice při poměrně vysokém podílu těch, kdo se hlásí ke středu.

Podíl lidí preferujících levici narůstá s věkem. Mezi lidmi ve věku 60 let a staršími se k levici nebo k levému středu hlásí téměř dvě pětiny, zatímco mezi dotázanými do 45 let je to zhruba desetina. Podíl nerozhodnutých je nejvyšší mezi Čechy ve věku od 15 do 29 let, vyjádřilo se tak 22 procent z nich.

Zařazení na pravolevou škálu ovlivňuje i stupeň vzdělání. S vyšším vzděláním roste i podíl lidí hlásících se k pravici. Příklon k levici je častější u lidí se základním vzděláním. Naopak mezi vysokoškoláky je zastoupení těch, kdo se zařazují na levici, poněkud nižší, i když rozdíly nejsou tak výrazné, jako v případě pravicové orientace. "Je to částečně spojeno s tím, že mezi dotázanými se základním vzděláním je rovněž významně vyšší podíl nerozhodnutých, který s rostoucí úrovní dokončeného vzdělání klesá," uvedlo CVVM.

Podle statistiků se odpovědi liší také podle toho, jak lidé sami hodnotí životní úroveň svojí domácnosti. Dotázaní se špatnou životní úrovní spíše inklinují k levé části spektra a výrazně méně často se řadí na pravici.

Průzkum se uskutečnil od 5. do 20. září a zúčastnilo se ho 951 lidí.