Kolik si politické strany vydělají? Z daní jim jdou stovky milionů korun

Výsledky sněmovních voleb rozhodnou mimo jiné o tom, zda a kolik peněz budou strany dostávat od státu. Jeho příspěvky totiž mohou tvořit značnou část stranických rozpočtů. Problémy hrozí kvůli předvídanému úbytku poslanců sociálním demokratům i komunistům, kteří vládu ANO a ČSSD podporovali. Polepšit by si naopak mohly opoziční uskupení, která se sdružila ve volebních koalicích.

Do vážných finančních potíží by se mohla dostat ČSSD zvláště v případě, pokud se jí nepodaří udržet se ve Sněmovně. Nejstarší česká politická strana v uplynulých letech kvůli ztrátě voličské přízně postupně opouštěla své pozice. Loni hospodařila se ztrátu 30 milionů korun a její bankovní úvěr se zvýšil ze 148 na 170 milionů korun.

Sněmovní strany mají ze zákona nárok na 900.000 korun za každého poslance ročně. Navíc dostávají strany, které překročí pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny, desetimilionový příspěvek za obdržené hlasy a také příspěvek na klub. Jeho výše činí od letoška 27.000 korun měsíčně a 5845 korun za každého člena. Strana, která získá alespoň 1,5 procenta hlasů, dostane za každý hlas jednorázově 100 korun. Strany se ziskem mezi třemi a pěti procenty hlasů budou navíc mít každoroční minimálně šestimilionový příspěvek. Strany dostávají také příspěvek za senátory a krajské zastupitele.

Za loňský rok strany ze státního rozpočtu dostaly podle webu ministerstva financí za poslanecké mandáty celkem 180 milionů korun. ANO, které minulé minulé sněmovní volby vyhrálo, loni inkasovalo ze státního rozpočtu celkem 145,8 milionu korun, z toho 70,2 milionu korun za 78 poslanců.

ČSSD měla od státu 67,4 milionu korun, z toho 13,5 milionu korun za 15 poslanců. Stejný příspěvek za poslance měli i komunisté, kteří od státu dostali celkem 46,2 milionu korun.

ODS dostala 77,3 milionu korun, z toho 22,5 milionu korun za 25 poslanců. KDU-ČSL měla 49,8 milionu korun, z toho devět milionů za deset poslanců. Piráti měli 41,3 milionu korun, z toho 19,8 milionu za 22 poslanců. Stejnou částku za poslance měla i SPD, kvůli absenci senátorů a nižšímu počtu krajských zastupitelů dosáhla celkem na 35,6 milionu korun.

STAN bral 38,4 milionu korun, z toho 5,4 milionu korun za šest poslanců. TOP 09 získala 29,1 milionu korun, z toho 6,3 milionu korun za sedm poslanců.

Stát vyplácí politickým stranám a hnutím každoročně přes 550 milionů korun. Loni to bylo zhruba 563,8 milionu Kč. V roce sněmovních voleb je částka vyšší. V minulém volebním roce 2017 stát poslal seskupením celkem zhruba miliardu korun.

Za nynější celé čtyřleté volební období získá ANO na příspěvcích souvisejících se sněmovními volbami podle propočtu ČTK 470,8 milionu korun, ODS 187,3 milionu korun, Piráti 173,8 milionu korun a SPD 173,1 milionu korun. Celkový příjem komunistické strany z těchto dotací bude činit 133,3 milionu korun, sociální demokracie 130,8 milionu korun a KDU-ČSL 105,4 milionu korun. TOP 09 si přijde na 92,1 milionu korun a STAN na 87,8 milionu korun. Svobodní obdrželi za voličské hlasy před čtyřmi lety 7,9 milionu korun.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Dohledový úřad neobdržel výroční zprávu od třetiny politických stran a hnutí

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí neobdržel výroční zprávu za rok 2022 zhruba od třetiny politických stran a hnutí. Nedodalo ji 86 politických stran a hnutí, tedy o čtvrtinu více než před rokem, v zákonném termínu ji naopak odevzdalo 176 z celkových 262 povinných subjektů. Úřad o tom dnes informoval na svém webu. Termín odevzdání byl do 1. dubna, stranám, které zprávu nedodaly, hrozí pokuta.

Více souvisejících

politické strany Volby

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie pátrá po soudci Romanu Kafkovi.

Známý soudce se našel. Policie ho prověřuje kvůli možné zpronevěře

Policie ukončila pátrání po pohřešovaném soudci Romanu Kafkovi. Podle dostupných informací je naživu a čelí podezření ze zpronevěry peněz, které mu svěřili jeho známí. Strážci zákona se k okolnostem případu nevyjadřují, věcí se má zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). 

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj naznačil, jak bude Putin sabotovat mírové snahy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin o příměří na Ukrajině nestojí a bude sabotovat veškeré mírové snahy. Američané ale podle Zelenského disponují silou, aby Moskvu přinutili k souhlasu s mírem.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Mark Carney

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Aktualizováno před 6 hodinami

Donald Trump

Zabraňte masakru, jaký svět neviděl od druhé světové. Ušetřete životy ukrajinských vojáků, vyzval Trump Putina

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

F-35 Joint Strike Fighter

Portugalsko ruší kvůli Trumpovi nákup stíhaček F-35

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

před 8 hodinami

Hans Petter Midttun

Midttun: USA mají tři možnosti, jak reagovat na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zvrat, který může ovlivnit celou Evropu. Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

před 9 hodinami

Následky ostřelování Kyjeva ruskou invazní armádou

Dohoda, která může vše zhoršit? Před deseti lety už k jednomu podpisu došlo, situaci to jen přitížilo

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

před 10 hodinami

Vladimir Putin

Putin vodí Trumpa za nos. Získává tak čas pro pokračování invaze

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Mike Waltz

Kreml dohodu odmítnul, podle USA je ale na spadnutí, tvrdí po jednání Witkoffa, které možná neproběhlo

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Útok na Moskvu: Hlavním městem Ruska otřásly po náletech dronů exploze

V pátek ráno otřásly Moskvou a jejím okolím exploze v důsledku dalšího útoku bezpilotních letounů. Podle informací telegramového kanálu Ostorožno, Moskva svědci hlásili zvuky výbuchů v ruské metropoli i přilehlých oblastech. Uvedla to ruská verze BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy