Dohledový úřad neobdržel výroční zprávu od třetiny politických stran a hnutí

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí neobdržel výroční zprávu za rok 2022 zhruba od třetiny politických stran a hnutí. Nedodalo ji 86 politických stran a hnutí, tedy o čtvrtinu více než před rokem, v zákonném termínu ji naopak odevzdalo 176 z celkových 262 povinných subjektů. Úřad o tom dnes informoval na svém webu. Termín odevzdání byl do 1. dubna, stranám, které zprávu nedodaly, hrozí pokuta.

Podle úřadu mělo na státní příspěvek v prvním čtvrtletí roku 2023 nárok 37 stran a hnutí a ty všechny předložily zprávy úplné. "Základním kritériím vyhovělo 164 subjektů, tedy přes 60 procent, Ty odevzdaly zprávu včas a úplnou. Evidujeme 12 subjektů, které sice odevzdaly zprávu v řádném termínu, ale informace v ní obsažené byly neúplné," uvedl člen úřadu a koordinátor agendy hospodaření politických stran a hnutí Petr Vymětal. Znepokojivý je podle něj narůstající počet stran a hnutí, které nedodaly zprávu vůbec. "Politické subjekty, které nedodaly dokument ve stanovené lhůtě, se dopustily přestupku, za který jim může být vyměřena sankce až 200.000 Kč. V případě, že dodaly zprávu s nedostatky, které by ani po výzvě v patřičné lhůtě neodstranily, mohou dostat pokutu až 2,000.000 Kč,“ dodal Vymětal.

Úřad v první fázi provedl formální kontrolu zpráv, kdy zkoumal, zda strany dodaly všechny zákonem požadované informace o svém hospodaření. Hlubší obsahová kontrola správnosti doručených dokumentů čeká strany, u nichž to úřad shledá jako důvodné. Takovou prověrku dělá především v souvislosti s kontrolou financování volebních kampaní.

Stranám a hnutím, které zprávu v zákonném termínu neodevzdaly, úřad zašle výzvu k jejímu dodatečnému dodání. Strany, které odevzdaly zprávy neúplné, pak vyzve k doplnění chybějících informací. Pokud subjekty na výzvu nezareagují ve stanovené lhůtě, věc poputuje do správního řízení.

Dohledový úřad vznikl v roce 2017. Zabývá se hospodařením politických stran a hnutí, kontroluje jejich výroční zprávy a kontroluje dodržování pravidel při volebních kampaních. Do konce loňského roku za prvních šest let uložil za pochybení zhruba 500 pokut v celkové výši kolem šesti milionů korun. Úřad má 19 zaměstnanců včetně předsedy. Roční rozpočet je přibližně 30 milionů korun.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie. Analýza

Češi potřebují novou stranu, ale ne catch-all party. Bez značného úsilí se projekt neobejde

Současné politické strany ztrácejí důvěru voličů a jsou vnímány jako odtržené od reálných problémů. Podle nedávných průzkumů se důvěra ve vládu a parlament drží na historických minimech, což svědčí o hluboké nespokojenosti občanů s politickou reprezentací. Řešením může být zcela nová strana, ta se ale musí prosadit v zavedeném konkurenčním prostředí.
CZK

Kolik si politické strany vydělají? Z daní jim jdou stovky milionů korun

Výsledky sněmovních voleb rozhodnou mimo jiné o tom, zda a kolik peněz budou strany dostávat od státu. Jeho příspěvky totiž mohou tvořit značnou část stranických rozpočtů. Problémy hrozí kvůli předvídanému úbytku poslanců sociálním demokratům i komunistům, kteří vládu ANO a ČSSD podporovali. Polepšit by si naopak mohly opoziční uskupení, která se sdružila ve volebních koalicích.

Více souvisejících

politické strany Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy