Být jako Němci, covid-19 už se v Karviné nešíří, říká expert

"Máme příklad z německých masokombinátů, kde spolková vláda reagovala mnohem razantněji. Ačkoli procenta nakažených tam byla nižší, než jsou v Karviné. Zavřeli tam provozy, testují nejen zaměstnance, ale všechny obyvatele celého regionu,“ řekl prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum a vedoucí výzkumné skupiny na ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. 

"Teď už bychom věděli, kolik je nakažených, kolik lidí mohli infikovat a ti lidé by už byli v karanténě a choroba by se nešířila," pokračoval Konvalinka s tím, že na Karvinsku mělo dojít k rychlému a masovému testování všech zaměstnanců a jejich kontaktů už dřív.

"Troufám si říct, že pět měsíců po začátku infekce bychom na tohle měli být připraveni. Obecně bychom měli testovat ne 4 tisíce denně, co vidíme v poslední době, ale 10 nebo 15 tisíc každý den, abychom věděli, jaká ta situace opravdu je," dovysvětlil. 

Resort zdravotnictví se ve svých statistikách i nadále zaměřuje pouze na celkový počet testů, včetně těch opakovaných u jedné osoby. 

Jakou hrají roli sociální rozdíly? 

USA jsou z hlediska šíření nákazy nového typu koronaviru nejzasaženější zemí na světě. Podle ředitele Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění Anthonyho Fauci navíc nelze očekávat, že by růst počtu případů v dohledné době skončil.  

"Fauci tahá za záchrannou brzdu. Vysílá politický signál. Protože se pravděpodobně nedokáže dost jasně domluvit s prezidentskou administrativou, pokouší se mobilizovat veřejnost,“ objasnil Konvalinka počínání amerického lékaře a imunologa.

"Roušky a další opatření se tak staly symbolem nezávislosti anebo naopak důvěry ve vědu, kterou obě strany používají proti sobě. To je špatně,“ objasnil politizaci epidemie covid-19, která se stala předmětem boje mezi demokraty a republikány vzhledem k nadcházejícím prezidentským volbám.

Biochemik dále také varoval před skutečností, že se koronavirus rozšířil v USA i do dalších oblastí. Zatímco New York, Boston a Philadelphia už mají to nejhorší za sebou, tak se novým epicentrem staly jihovýchodní americké státy jako Arizona, Nové Mexiko, Kalifornie a další. Navíc se ukázalo, že zasahuje do míst, kde se sdružují velké populace etnických menšin žijících diametrálně odlišně než ostatní Američané. Trpí například obezitou, zdravotní péče je u nich mnohem nižší kvality, a tudíž mají i horší zdravotní stav. 

"Žijí tam velké komunity, které mají kulturní zvyky napomáhající rozvoji infekce. Potom zdravotní systémy, které jsou takzvaně efektivní. Nemají kapacity pro případ krize, je tam komplikované zdravotní pojištění. Řada z nich má navíc zvolené populistické vůdce, kteří si myslí, že jsou nejchytřejší než vědci. To, jak se chová brazilský a americký prezident, má hodně společného," objasnil biochemik, proč je situace na americkém kontinentu diametrálně odlišná ve srovnání s Evropou.  

Falešná pozitivita barcelonského vzorku?

Informace, že se v Barceloně našly stopy koronaviru ve zmrzlé odpadní vodě z března 2019, vzbudila velké vášně. Podle biochemika ale ještě nebyla odborně potvrzená. 

"Ale opravdu se zdá, že se virus vyměšuje ve výkalech velmi brzy, dřív než se objeví projevy nemoci. Mimochodem nevěděl jsem, že si v Barceloně zamrazují vzorky splašků. Co je ale šok: kdyby se potvrdilo, že se virus opravdu objevil v Evropě, v Barceloně už na jaře loňského roku, tak to úplně mění naši představu o tom, jak vznikl. Jestli ve Wu-chanu, jestli je to čínský virus,“ konstatoval.

"A naplnilo mě to pochybami. Protože oni opravdu mají jediný vzorek z března 2019 v dlouhé sérii negativních. Navíc úplně na hranici citlivosti. V naší laboratoři bych řekl, že jde o negativní vzorek. Čili moje interpretace je, že je to falešná pozitivita,“ podotkl.

"Je důležité říct, že v té zprávě z Barcelony to vědci ani nenafukovali, jen se zmínili, že tam mají pozitivitu. Byla to seriózně napsaná práce. Takhle má věda vypadat – ukážete data a necháte kolegy posoudit,“ shrnul na závěr docent Jan Konvalinka.