KSČM vydírá vládu. Vostrá trvá na požadavku nezvyšovat rozpočet armády

Předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM) trvá na tom, že rozpočet ministerstva obrany na příští rok by neměl vzrůst o deset miliard korun proti letošnímu, jak o tom v pondělí rozhodla vláda při hlasování o státním rozpočtu na rok 2021. Námitky proti plánu vznesli komunisté, kteří dosud menšinový kabinet ANO a ČSSD podporovali, minulý týden.

Jak hlasovat, doporučí komunistickým poslancům širší vedení KSČM, řekla dnes Vostrá ČTK. Osobně zvažuje, zda by kvůli investicím do armádních nákupů neměla Sněmovna vládě návrh vrátit k přepracování.

Pokud vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu do Sněmovny podle pravidel do konce října, sněmovní rozpočtový výbor se jím začne zabývat 4. listopadu, uvedla Vostrá. Kdy postoj k návrhu formulují komunisté nepřiblížila, Ústřední výbor strany se nicméně má sejít 14. listopadu.

KSČM vydírá vládu kvůli rozpočtu, chce škrtnout 10 miliard v rezortu obrany. Ve chvíli, kdy armáda pomáhá zvládat epidemii, jí seberou peníze… na rezervu pro boj s koronavirem? Ta drzost! Cíl komunistů zničit naši obranyschopnost nikdy nebyl zřetelnější!

— Pavel Fischer (@PavelFischer) October 16, 2020

"Já upřednostňuji spíše lidi před nákupem různých děl. Pro mne, pokud nedojde k nějaké úpravě tak, jak jsem požadovali, začíná být tento návrh zákona nepřijatelný a opravdu zvažuji návrh na jeho vrácení vládě k přepracování," uvedla. Zmíněných deset miliard by podle ní mělo zůstat ve vládní rozpočtové rezervě pro potřeby státu v boji proti epidemii koronaviru.

"Vůle k přepracování rozpočtu ve vztahu, že z ministerstva obrany by se deset miliard převedlo do vládní rozpočtové rezervy, není. Nebyla na straně ani jedné z koaličních stran. V tuto chvíli se musíme pokusit najít shodu. Buď ji najdeme v rámci Sněmovny, nebo budeme jednat o jiných podmínkách, případně jsme otevřeni jednat o podpoře rozpočtu napříč Poslaneckou sněmovnou. Cest je několik, nedám teď jednoznačnou odpovědět," uvedla dnes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Rozpočet na obranu pro příští rok má podle rozhodnutí vlády činit 85,4 miliardy korun. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) po jeho schválení kabinetem uvedl, že věří, že zodpovědně se zachová i Sněmovna. Už minulý týden výzvu komunistů odmítl, stejně jako náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Generál Opata: S velkými obavami sledujeme pro nás tak známou situaci. Armáda splní úkoly, ale hned se stane obětí škrtů. pic.twitter.com/gURRqm52EC

— Armáda ČR (@ArmadaCR) October 16, 2020

Ten mimo jiné poukázal na to, že stovky vojáků jsou od jara nepřetržitě nasazeny v boji proti koronavirové krizi a že armáda je efektivním nástrojem pro řešení masivních krizí či přírodních katastrof. Zároveň dodal, že armáda potřebuje moderní techniku, výcvik a kvalitní vojáky.

Předseda KSČM Vojtěch Filip dnes na tiskové konferenci tuto argumetaci odmítl. Uvedl, že nechce podporovat, aby daňoví poplatníci platili nesmyslné a drahé věci pro armádu vzešlé z nákupů bez výběrových řízení.

Letos ministerstvo obrany dostalo 75,5 miliardy korun, kvůli koronavirové krizi souhlasilo s navrácením 2,9 miliardy korun do státní pokladny. V příštím roce by s 85,4 miliardy korun měly výdaje přesáhnout 1,4 procenta HDP, což vládní koalice slíbila ve vládním prohlášení. Růst rozpočtu je plánován i na další roky, jeho tempo ale není plánováno dostatečně k tomu, aby v roce 2024 ČR vydávala na obranu dvě procenta svého HDP. Česko by tak nesplnilo závazek, ke kterému se opakovaně jeho představitelé u spojenců zavázali.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Poslanci řeší rozpočet. Navrhli přesuny za téměř 280 miliard korun

Poslanci ve dnešním druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny uvnitř rozpočtu v celkovém objemu zhruba 279 miliard korun. Je to víc než loni, kdy navrhli přesunout 177 miliard korun. Navržené přesuny představují zhruba 15 procent plánovaných výdajů rozpočtu.

Více souvisejících

Miloslava Vostrá KSČM státní rozpočet Armáda České Republiky Vojtěch Filip (KSČM) Aleš Opata (generální štáb) Alena Schillerová

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 2 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy