Na Staroměstském náměstí v Praze začala dnes v 18:00 druhá víkendová demonstrace k vyjádření solidarity s demonstranty v Minsku a dalších běloruských městech. Shromáždění s názvem Svobodné Bělorusko 2020 je reakcí na prezidentské volby a stupňující se násilí bezpečnostních složek proti demonstrujícím občanům v Bělorusku.
Zahájení dnešní demonstrace v centru Prahy se účastnilo podle odhadu zpravodaje ČTK zhruba 400 až 500 lidí, řada z nich má vlajky Evropské unie a historické vlajky Běloruska. Demonstrace se dnes koná také v Brně. Akce organizují čeští občané spolu s Bělorusy, z nichž mnozí odešli v minulosti ze země kvůli režimu prezidenta Alexandra Lukašenka.
"Naším hlavním požadavkem je aktivní tlak české vlády na rychlejší a rozhodnější postup ve spolupráci s ostatními státy Evropské unie. Sankce a další nástroje jsou důležitou možností jak v případě diktátora Běloruska, tak proti případné intervenci Ruska," uvedl Michal Majzner, jeden z organizátorů pražské akce.
Na Staroměstském náměstí stojí improvizované jeviště a projekční plocha, na kterou hodinu před začátkem akce organizátoři začali promítat záběry z demonstrací v Bělorusku. Účastníci demonstrace mají kromě vlajek i transparenty, nápisy na některých z nich vybízejí k odchodu nynějšího prezidenta Lukašenka, za národem zvolenou prezidentku Běloruska považují Svjatlanu Cichanouskou. Podle pořadatelů by akce měla trvat do 19:30 a její součástí bude i živé spojení s Běloruskem.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes uvedl, že Evropská unie musí povzbudit Bělorusy, aby se nebáli realizovat sametovou revoluci model listopad 1989. Svoji roli podle něj musí hrát země Visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) s pobaltskými zeměmi. Není možné, aby se v Bělorusku stalo něco podobného jako na Krymu nebo v roce 1968. Odkazoval na ruskou anexi ukrajinského poloostrova v roce 2014 a vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
Přímý přenos sledujte zde.
Šéf sněmovního zahraničního výboru Ondřej Veselý (ČSSD) v televizi Prima vyjádřil očekávání, že EU vydá prohlášení o neuznání výsledku voleb a že k Lukašenkovi tak nebude přistupováno jako k oficiálnímu zástupci státu. Podle šéfa senátního zahraničního výboru Pavla Fischera (nezávislý) je důležité, aby sankční seznam cílil na konkrétní velitele jednotek, nejbližší Lukašenkovo okolí a jeho hospodářské zájmy. Veselý a Fischer se shodli, že je zneklidnily informace o tom, že ruský prezident Vladimir Putin slíbil Bělorusku pomoc se zajištěním bezpečnosti země, pokud o to Minsk požádá.
Na dnešní demonstraci v Praze vystoupil v úvodu senátor Pavel Fischer (nezávislý), vystoupit mají i senátoři Václav Láska (SEN 21) a Václav Hampl (KDU-ČSL), europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09) a Mikuláš Peksa (Piráti) nebo poslanci Miroslava Němcová (ODS) a Jan Lipavský (Piráti). Na akci promluví i zástupkyně běloruské menšiny v Radě vlády Alena Kovářová. S pořádáním akce organizátorům pomáhají lidé ze spolku Milion chvilek, který v minulosti pořádal protestní akce proti vládě a premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Na místě jsou i policisté a členové antikonfliktního týmu.
Sobotního protestního pochodu kvůli situaci v Bělorusku se v Praze zúčastnily zhruba čtyři stovky lidí.
Centrum běloruské metropole Minsku dnes ovládl mohutný protivládní protest. Podle reportéra agentury Reuters se v běloruské metropoli sešlo více než 200.000 lidí, agentura DPA odhaduje 100.000 účastníků, zatímco AFP píše o desítkách tisíc lidí s bílo-červenými vlajkami. Protestující skandují požadavky změn a volají po demisi současného prezidenta Alexandra Lukašenka a propuštění zadržených lidí. Protestní akce se souběžně s tím konají i v dalších běloruských městech.
Podle oficiálních výsledků ve volbách opět zvítězil dlouholetý prezident Lukašenko, zatímco opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská získala 10,1 procent hlasů. Nedlouho po oznámení odhadů výsledků Bělorusko zachvátily protesty. Proti demonstrantům tvrdě zasáhly pořádkové jednotky. Nejméně dva lidé v souvislosti se zásahy zemřeli a přibližně 6700 dalších lidí bylo zatčeno. Zadržení lidé, z nichž část už byla propuštěna, si stěžují na tvrdé zacházení, kruté bití, ponižování a vyhrůžky. Běloruský prezident odmítl tvrzení opozice, že by výsledky hlasování byly zfalšované a nehodlá uspořádat nové volby.
Související
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák