Město Pečky odebralo Jakešovi čestné občanství, komunisté marně protestovali

"Nikdy není pozdě vyrovnávat se zločinnou organizací, která potlačovala lidská práva a demokratický systém. S návrhem jsem přišla já," řekla Švejnohová. Podle ní se ukázalo, že první polistopadový starosta o skutečnosti, že má Jakeš čestné občanství, nevěděl. Bývalý politik ho podle starostky získal v roce 1972.

"Když jsem to zjistila, tak jsem chtěla navrhnout jeho odebrání, protože si myslím, že to tak je správně," řekla Švejnohová. S návrhem nesouhlasili zastupitelé KSČM. "Měli jsme tady takovou lehkou výměnu názorů o zákoně o protiprávnosti komunistického režimu," řekla Švejnohová.

Pro odejmutí čestného občanství hlasovalo ve středu 13 zastupitelů z celkového počtu 21. Dva zastupitelé se zdrželi, proti byli tři. Tři zastupitelé na zasedání chyběli.

Podle starostky město Jakeše vyzvalo, aby se k věci vyjádřil. "Máme dokonce doručenku, že mu to bylo doručeno, mohl se vyjádřit písemně, my jsme ho i pozvali, pokud by se chtěl vyjádřit osobně, ani jedno neučinil, ale víme, že to dostal," řekla Švejnohová.

Miloš Jakeš (97) je jedním ze symbolů konce komunistické diktatury v někdejším Československu, ale také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace ČSSR vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968. Kariérní politik vystoupal po stranickém žebříčku až na pomyslný vrchol, když byl v prosinci 1987 zvolen nástupcem normalizačního šéfa komunistů Gustáva Husáka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ. Do povědomí občanů se zapsal také svým projevem z července 1989 v Červeném Hrádku u Rokycan, který z neoficiálních záznamů bavil národ neobratnými formulacemi i tématy. Při demonstracích po 17. listopadu 1989 pak dav často skandoval heslo "Jakeše do koše".

Další středočeské město Kutná Hora odebralo na začátku listopadu čestná občanství bývalým komunistickým prezidentům Klementu Gottwaldovi a Antonínu Zápotockému. Rozhodli o tom městští zastupitelé, proti byli zástupci KSČM. Podle radního za Piráty Štěpána Drtiny, který návrh předložil, není důvod, aby čestnými občany Kutné Hory byly osobnosti patřící mezi hlavní strůjce totalitního režimu. Pro odebrání občanství zvedlo ruku 19 z 27 zastupitelů, pět se zdrželo, jeden nehlasoval a dva byli proti.