O post předsedy KSČM po Filipovi má zájem osm kandidátů včetně Konečné a Skály

Vedle sociálních demokratů, kteří budou v pátek volit nové předsednictvo na on-line sjezdu, čeká půl roku před sněmovními volbami hlasování o podobě vedení i komunisty. V sobotu 17. dubna, tedy v prvním možném termínu po konci nouzového stavu, se sejde v Nymburku dlouho odkládaný ústřední výbor KSČM, přičemž část strany po něm žádá personální změnu.

Předseda Vojtěch Filip zatím neoznámil, zda hodlá rezignovat. Po podzimním debaklu komunistů v krajských volbách nicméně uvedl, že znovu kandidovat nebude. Výzvu ke kandidatuře na nejvyšší stranickou funkci zatím podle prvního místopředsedy Petra Šimůnka písemně přijalo osm straníků, mezi nimi dlouhodobí Filipovi vyzyvatelé europoslankyně Kateřina Konečná a Josef Skála z konzervativní části strany. O funkci statutárního zástupce předsedy má zájem pět kandidátů, o místa řadových místopředsedů se jich hlásí dvaadvacet . Od postupu odchodu končícího vedení se bude odvíjet způsob volby nového.

"Buď stávající vedení bude rezignovat, pak je otevřená volba nového vedení. To znamená, že kandidátům stačí nadpoloviční většina, aby byli zvoleni. Pokud by se někdo z vedení, nebo celé vedení nechtělo vzdát funkce, nastupuje odvolávání. V proceduře je třeba mít dvě třetiny hlasů pro odvolání i dvě třetiny pro volbu nového vedení, jeho jednotlivých funkcionářů," popsal ČTK postup Šimůnek. "Jak to vyznívá, tak dojde k rezignaci stávajícího vedení a proběhne volba nového," uvedl k situaci ve straně. Ke kandidatuře na předsedu ústředního výboru se zatím podle něj vedle Konečné a Skály přihlásili poslankyně Hana Aulická Jírovcová, bývalý poslanec Jan Klán, poslanec Leo Luzar, předseda městského výboru v Brně Martin Říha, poslankyně Miloslava Vostrá a Jan Zámarský z organizace v Bruntálu. Zatím se k výzvě ke kandidatuře nevyjádřil poslanec Zděněk Ondáček.

"Moc už se to měnit nebude, osobně považuji za největší favority Konečnou a Skálu v případě, že o ten post se nebude ucházet pan předseda," doplnil Šimůnek s dovětkem, že to se zřejmě uvidí až na zasedání. Poznamenal přitom, že poprvé vnímá, že před volbou vedení nepanuje nervozita, protože většina z vedení je rozhodnuta "třeba i skončit, neusiluje dál o některé posty".

Hlasování se odehraje tři roky po sjezdu, na kterém v Nymburku Filip funkci obhájil po rezignaci související s prohrou komunistů ve sněmovních volbách 2017. Uspěl tehdy jako zastánce spolupráce komunistů s hnutím ANO Andreje Babiše, nyní vede tým vyjednavačů, kteří po hnutí ANO žádají naplňování toleranční dohody. V čele komunistů stojí Filip od října 2005, kdy vystřídal Miroslava Grebeníčka. Tehdy se výměna stala mimo sjezd, Grebeníček rezignoval při jednání ústředního výboru, během jeho jednání ho nahradil tehdejší místopředseda strany Filip.

Vedle hlasování o vedení KSČM devadesát komunistických funkcionářů v Nymburku rozhodne s konečnou platností o kandidátkách pro sněmovní volby, přičemž otevřený je stále spor centrály s vedením KSČM v Ústeckém kraji o pozici pro Aulickou Jírovcovou. Schvalovat bude ústřední výbor také volební program a zprávy o hospodaření strany. Pokud budou členové výboru hlasovat o novém předsednictvu, budou nejdříve v jednom bloku rozhodovat o předsedovi a prvním místopředsedovi, v druhém pak o řadových místopředsedech.

Jednání se odehraje v nymburském kulturním centru, jehož velikost umožní členům ústředního výboru dodržet rozestupy vyžadované hygienou kvůli epidemie koronaviru. Při sjezdu bylo v sále 330 delegátů plus hosté, nyní bude hlasujících 90, pokud přijedou všichni. Účastníci zasedání se budou muset při příchodu prokázat negativním testem na koronavirus, bude pro ně otevřena i možnost otestovat se na místě. Vybaveni budou respirátory. Vedení KSČM počítá i s novináři.

Ústřední výbor KSČM se kvůli epidemii koronaviru nesešel od prohry KSČM v loňských podzimních krajských a senátních volbách. Už před tím odložili komunisté volební sjezd, který se měl odehrát v dubnu 2020, nejprve na listopad 2020, později na letošní únor. Ani v těchto termínech se kvůli epidemii nesešli.

Související

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

Více souvisejících

KSČM Vojtěch Filip (KSČM) Josef Skála (KSČM)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko

Podle nejnovějšího žebříčku Henley Passport Index, který slaví dvacáté výročí svého fungování, došlo za poslední dvě dekády k zásadním proměnám v síle světových cestovních dokladů. Zatímco v roce 2006 patřil pas Spojených států amerických k absolutní špičce, v současnosti se propadl až na desátou pozici, o kterou se dělí s Islandem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy