Odklad EET zřejmě bude prodloužen do konce roku 2022

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) počítá s tán, že odklad EET Senát vrátí do Sněmovny s návrhem na jeho úplné zrušení. Projektu, jehož cílem je narovnat podnikatelské prostředí, věří, i když v době pandemie nedává smysl, protože "není co narovnávat". "Určitě udělám vše pro to, aby EET zrušeno nebylo," řekla novinářům po projednání předlohy.

EET je nyní kvůli dopadům šíření koronaviru na firmy a podnikatele přerušena do konce letošního roku. Vláda navrhla další dvouletý odklad s ohledem na situaci kolem šíření koronaviru, výhled vývoje ekonomiky a konzultace s podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami, řekla poslancům ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní má návrh zachránit podnikání v České republice.

Daňoví odborníci označili podle úterních vyjádření pro ČTK prodloužení odkladu za přínos a pomoc podnikatelům. Zároveň jej ale považují za faktický konec projektu, který byl podle nich především politickou záležitostí hnutí ANO. O osudu EET se asi rozhodne za rok ve sněmovních volbách. Schillerová zdůvodnila dvouletý odklad právě volbami s tím, že zvažovaný odklad EET pouze o rok by se v případě nutnosti nestihl prodloužit.

Odklad EET se bude týkat nejen odvětví, pro které už byla evidence zavedena, ale i jejího spuštění pro obory, které dosud tržby neevidovaly. Jde například o řemeslníky, lékaře, taxikáře, účetní nebo advokáty. Původně měla být poslední fáze spuštěna letos 1. května. Žádný podnikatel tak nyní nemusí evidovat své tržby a úřady tuto povinnost ani nekontrolují. Podnikatelé ale mohou tržby evidovat nadále dobrovolně.

Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno přes 200.000 podnikatelů, kteří dosud evidovali zhruba 15,5 miliardy účtenek. Podle únorových výpočtů ministerstva financí měla EET příští rok přispět do rozpočtu 19,2 miliardy korun, z toho rozšíření o další obory 6,4 miliardy. V roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun, z toho rozšíření 7,7 miliardy Kč. Za roky 2017 až 2019 vyčíslilo ministerstvo financí přínos EET zhruba na 33 miliard korun.

Sněmovna schválila 500 Kč denně podnikatelům s uzavřenými provozy

Podnikatelé, jejichž podnikání omezila nebo znemožnila vláda svými aktuálními opatřeními proti šíření covidu-19, budou moci opět žádat o jednorázový příspěvek. Budou moci dostat jako na jaře 500 korun za každý den omezení. Počítá s tím vládní návrh zákona, který dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Musí ho ještě schválit Senát a podepsat prezident.

Původně se měl příspěvek týkat třeba restaurací nebo fitness center. Po dnešním rozhodnutí vlády o uzavření dalších provozů, hlavně služeb v provozovnách a většiny maloobchodu, se však rozsah zasažených podnikatelů rozšíří. Podle ministerstva financí je návrh zákona koncipován pružně, takže by se měl bez problémů vztahovat i na nejnovější omezení.

Příspěvek je určen osobám samostatně výdělečně činným, tedy hlavně živnostníkům. Určen je i společníkům malých společností s ručením omezeným, které mají společníky nejvýše dva, případně půjde o členy jedné rodiny. Mohou ho získat podnikatelé nebo osoby s dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, jejichž činnost je výrazně navázána na podnikatele v zasažených oborech.

Sněmovna na návrh Jana Volného (ANO) rozšířila okruh osob, které budou moci dostat peníze. Měli by na něj dosáhnout například samostatně podnikající trenéři fitness, kteří nabízejí své služby zákazníkům v nyní uzavřených fitness centrech. Obecně má jít o osoby užívající prostory někoho jiného, které jsou nyní uzavřeny.

Vládní návrh kladl v předložené podobě jako jednu z podmínek pro výplatu bonusu společníkům s.r.o, aby obrat firmy v letošním roce překročil 180.000 korun. Sněmovna za podpory ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) přijala návrh Lucie Šafránkové (SPD), který snižuje nutný obrat na 120.000 korun.

Žádost bude možné podat jako u předchozích příspěvků na finanční úřad e-mailem, datovou schránkou, prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro Finanční správu (EPO), prostřednictvím poštovních služeb nebo osobně. Vyplácený příspěvek je fakticky podle zákona vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Jde o takzvanou sdílenou daň, o kterou se státní rozpočet dělí s kraji a obcemi. Na samosprávy pak zbývá méně peněz. Sněmovna dnes nepodpořila ani jeden z pozměňovacích návrhů, které dávaly krajům i obcím kompenzaci tohoto výpadku ze státního rozpočtu. Předseda opozičních Starostů Vít Rakušan posléze řekl, že se o nápravu pokusí senátoři STAN. Není tak vyloučeno, že se zákon vrátí ze Senátu s pozměňovacím návrhem. Vládní koalice by pak potřebovala nejméně 101 poslanců, aby setrvala na sněmovním znění zákona. Schillerová k tomu řekla, že vrácení návrhu jen prodlouží dobu, po kterou budou podnikatelé na pomoc čekat. Uvedla také, že dopady jarního vyplácení bonusu byly nižší než odhadované. Obce tak podle ní obdržely o 7,8 miliardy korun víc, než představoval výpadek, což jim nyní podle ní s velkou rezervou stačí na pokrytí aktuálního výpadku.

O peníze bude možné až dva měsíce po skončení bonusového období. Bonusové období, za které je možné o peníze žádat, má skončit s vyhlášeným nouzovým stavem. Pokud by ale vláda chtěla nouzový stav prodloužit, prodlouží se i bonusové období.