Plán VZP by podle senátorů měla dál schvalovat Sněmovna, ne vláda

Vládní novela původně počítala s tím, že pouze na vládu se přesune také schvalování zdravotně pojistných plánů oborových pojišťoven. Sněmovna to ale neschválila. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto očekával, že Senát uvede proces schvalování u všech typů pojišťoven do souladu.

Novela má především upravit způsob voleb do správních a dozorčích rad oborových zdravotních pojišťoven. Volit mají nadále i zaměstnanci z řad klientů pojišťoven, kterým novela nově zajišťuje třetinu míst v radách. Kandidovat bude moci každý klient pojišťovny s podporou alespoň 50 dalších klientů.

Vláda původně navrhovala, aby třetinu členů rad jmenoval jako dosud kabinet a dvě třetiny volili zaměstnavatelé a podnikatelé. Dolní komora ale předlohu schválila podle Vojtěchovy úpravy, která vyplývá z koaliční dohody. Obsazování třetiny míst zachovává vládě. Zaměstnavatelé a podnikatelé budou volit také třetinu, hlasovat mají v rozsahu pojistného, které odvedli za poslední půlrok. Poslední třetina připadá na zaměstnance. Senátní výbor s tím souhlasil.

Aktivní volební právo budou mít všichni pojištěnci dané pojišťovny. Volen bude moci být každý svéprávný a bezúhonný pojištěnec, který získá podporu aspoň 50 jiných klientů pojišťovny. Nyní kandidáty předkládají organizace zaměstnavatelů a odborových organizací.

Novela reaguje na předloňský verdikt Ústavního soudu. Soud zrušil na podnět senátorů část zákona týkající se volby orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven k letošnímu říjnu. Senátoři poukazovali na to, že podle nich zvýhodňuje při tvorbě správních a dozorčích rad velké podniky.

Do veřejného zdravotního pojištění letos odvedou zaměstnavatelé, podnikatelé, zaměstnanci a stát přes 340 miliard korun. Zhruba 200 miliard spravuje největší Všeobecná zdravotní pojišťovna, které se ústavní stížnost netýkala. V Česku funguje sedm zdravotních pojišťoven.