Podle většiny právníků je nový stav nouze protiústavní, Sněmovna ho může zrušit

Podle Aleše Gerlocha záleží na posouzení, zda vláda podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR nově vyhlásila stav nouze, nebo rozhodla o jeho pokračování. Podle Pavla Hasenkopfa je zásadní skutečností žádost hejtmanů, která odlišuje předchozí a aktuální stav nouze.

Vláda o vyhlášení nového nouzového stavu rozhodla v neděli, potrvá do 28. února. Navázal tak na dosavadní nouzový stav, který skončil o půlnoci. Premiér Andrej Babiš (ANO) zároveň avizoval, že se bude snažit přesvědčit Sněmovnu o nutnosti prodloužení stavu nouze i po 14 dnech. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) dodala, že kabinet vychází z názorů právníků ministerstev vnitra, zdravotnictví a financí. Rozhodnutí se podle ní opírá o žádost hejtmanů, tedy jinou skutkovou situaci než dosavadní nouzový stav.

"Protiústavní je, protože pod pláštíkem nového vyhlášení jde o trvání téhož nouzového stavu, který však měl na základě vůle Poslanecké sněmovny skončit. Žádost hejtmanů na tom v tuto chvíli nic nemění," uvedl Kysela. "Všichni se s tím můžeme smířit, Sněmovna jej muže zrušit, vyhlášení může být napadeno před Ústavním soudem," poznamenal k možnostem dalšího postupu. Dolní komora může podle zákona o ústavní bezpečnosti vyhlášení zrušit.

Také podle Antoše byl nouzový stav vyhlášen ze stejného důvodu jako předchozí, proto ve skutečnosti nejde o nový stav nouze, ale o pokračování předchozího. "Žádost hejtmanů na tom nic nemění a nemůže nijak prolomit ústavní zákon o bezpečnosti. Jde proto o porušení ústavního pořádku," napsal ČTK.

"Podle mého názoru i při analogických případech, kde je ten tok času omezen, by měla být nějaká lhůta a nějaká mezera, kdy by měla být možnost znovu mimořádný stav vyhlásit," řekl Pavlíček. Je podle něj věcí ústavní praxe, jaká lhůta by měla mezi koncem předchozího a novým nouzovým stavem být. "Kdyby o tom rozhodli o den později, tak asi by ten problém nemusel být," uvedl.

Eventuální protiústavnost rozhodnutí vlády podle Gerlocha závisí na tom, zda se bude posuzovat jako nové vyhlášení nebo pokračování nouzového stavu podle jednotlivých paragrafů zákona o bezpečnosti. "Pokračování vyžaduje souhlas Poslanecké sněmovny, což se nestalo. Vláda využila krizový zákon, kdy hejtmani nechtějí rozdílný režim podle krajů, takzvaný stav nebezpečí, a požádali, za určitých podmínek, o vyhlášení nouzového stavu na 14 dní," uvedl. Nyní je podle něj na tahu Sněmovna, zda stav nouze zruší. "Až do tohoto rozhodnutí o jeho zrušení platí nouzový stav," doplnil Gerloch.

Hasenkopf na novém nouzovém stavu nic protiústavního nevidí. "Přiznání hejtmanů, že bez nouzového stavu situaci kraje nezvládnou a potřebují přechodný stav, je nová skutečnost, která zcela zásadně odlišuje starý nouzový stav od nového. Pokud má Sněmovna jiný názor na řešení situace, nic jí nebrání nový nouzový stav zrušit ještě dnes večer," napsal ČTK.