Poslanci přerušili projednávání novely, která by umožnila očkování v lékárnách

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka s přerušením projednání návrhu problém není. "Máme před sebou projednání další novely tohoto zákona. Na podzim má přijít do Sněmovny další velká novela," řekl poslancům, kteří přerušení projednávání jednomyslně podpořili.

Očkování proti chřipce je potřeba každý rok, podstupuje ho jen asi sedm procent populace. Podle lékárníků by situaci větší dostupnost očkování mohla zlepšit, podle lékařů ale lidé mají dost možností, ale očkovat se nechtějí. Lidem nad 65 let je očkování hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, mladším pojišťovny část ceny hradí zpětně.

Ministerstvo tak chce podle Dvořáčka využít návrhů na zvýšení proočkovanosti, které sepsali lékaři v otevřeném dopise. Jeho signatářem je například předseda České vakcinologické společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Chlíbek nebo zástupci odborných společností epidemiologie, všeobecného lékařství a praktických lékařů pro dospělé a pro děti a dorost.

"Trváme na tom, že příčinou není nedostatečná očkovací kapacita, nedostupnost vakcín či neochota lékařů očkovat. Důvodem nízké proočkovanosti je nezájem obyvatelstva o tento typ očkování a podceňování rizik spojených s onemocněním chřipkou," uvedli v dopise.

Připomněli také, že dosud málo očkují lékaři ambulantní specialisté a nemohou očkovat ani lékaři s odborností epidemiologa. Jako řešení navrhují efektivnější komunikaci o přínosech očkování a motivaci k němu, například postupné rozšiřování úhrady ze zdravotního pojištění.

Lékárníci podle viceprezidenta Martina Kopeckého navrhovali, aby bylo očkování rozšířeno na chřipku a covid. "Dokonce si troufám říct, že chřipka je primární," dodal s tím, že tato vakcína má nejméně nežádoucích účinků. Zájem očkovat má podle průzkumu lékárníků asi polovina lékáren. Zhruba polovina respondentů by se pak v lékárně nechala očkovat.

Součástí návrhu na zavedení této možnosti mělo být také povinné proškolení lékárníků včetně praxe v očkování a první pomoci. Lékárna, kde by se mohlo očkovat, by také musela mít vyhrazenou místnost s možností lůžka nebo polohovatelného křesla.V zahraničí, kde bylo očkování v lékárnách zavedeno, se ho účastní deset až 30 procent z nich. Lékaři argumentují tím, že lékárník neumí poskytnout první pomoc třeba při alergické reakci nebo anafylaktickém šoku.

Proti covidu-19 se kromě zdravotnických zařízeních loni očkovalo také například ve sportovních či kulturních halách, obchodních centrech nebo na nádraží. Tato centra už letos většinou kvůli nižšímu zájmu o vakcinaci nefungují. Podle dat ministerstva zdravotníci v září podali v pracovních dnech mezi 4000 a 6900 dávek. Většina jsou posilující dávky, z 55.000 celkem podaných bylo jen 895 zahájených očkování, naopak přes 45.000 byla druhá posilující dávka.

Podle dřívějších informací podali lékaři v ordinacích zhruba šestinu dosud podaných dávek. V Česku je zhruba 6800 praktických lékařů pro dospělé, 4800 lékařů pro děti a dorost. Ne všechny ordinace, zejména dětské, se do očkování zapojily. Zubních lékařů, kteří by se také mohli podle návrhu do očkování zapojit, je asi 7500 a lékáren zhruba 2800.