Zeman ve Sněmovně podpořil návrh státního rozpočtu: Druhý lockdown si nemůžeme dovolit

Prezident Miloš Zeman dnes ve Sněmovně podpořil vládní návrh státního rozpočtu na příští rok. Kvůli epidemii je podle něj nutné se vzdát některých stereotypů, jako je nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného. Zopakoval, že si ekonomika nemůže dovolit druhé uzavření, takzvaný lockdown, a nezbytné je zadlužování.

Sněmovna se návrhem státního rozpočtu na příští rok se schodkem 320 miliard korun začala zabývat dnes. Vládní návrh předpokládá příjmy 1488 miliard korun a výdaje 1808 miliard. Rozpočet čelí kritice opozice.

Zeman v proslovu, který trval asi 25 minut a který stejně jako loni kvůli potížím s nohami pronesl vsedě, poukázal na to, že dosud Česká republika žila ve více méně konjunkturálním období s excelentně nízkou mírou nezaměstnanosti či se snižováním podílu státního dluhu na hrubém domácím produktu. S první vlnou epidemie ale Česko muselo opustit "adoraci hospodářského růstu", aby se podařilo zachránit lidské životy. Poznamenal, že se tak vytvořila nová situace, ve které je nutné vzdát se některých stereotypů, a to nadřazování ekonomického růstu nad cokoli jiného.

Prezident České republiky Miloš Zeman ve Sněmovně podpořil návrh státního rozpočtu na rok 2021 pic.twitter.com/lfXvvU4cRD

— Poslanecká sněmovna (@snemovna) November 11, 2020

Za druhou změnu myšlení označil potřebu zadlužování se. "Protože si nemůžeme dovolit druhý lockdown, to už by si ekonomika pravděpodobně klekla, pak je nezbytné zadlužování," řekl. Podotkl, že dosud podporoval politiku šetření. "A teď, stejně jako vy všichni ostatní, jsem trochu vykolejen, když musím, a to z přesvědčení, schvalovat výrazný deficit, i když bych si samozřejmě přál, aby se při tom neplýtvalo," dodal.

Přál by si, aby v případě, že stát kvůli epidemii přistoupí k dotacím, byly časově omezené, a nahrazovaly je úvěry, které musí podnikatelé splatit, což je motivuje. Podpořil program COVID III, který podle něj na rozdíl od předchozích programů COVID I a II vypadá rozumně. COVID III považuje za základní program, který pomůže zemi vyvést z krize.

Zabýval se i otázkou zrušení superhrubé mzdy. Debatě kolem návrhu nerozumí, jde podle něj o technikálii. Za podstatu věci označil výši daňové sazby. Řekl, že na rozdíl například od důchodců či osob samostatně výdělečně činných se zaměstnanci v souvislosti s následky epidemie nedočkali solidární úhrady. Za rozumný kompromis proto považuje to, že snížení daně z příjmů bude časově omezeno na dva roky. Nedovede si představit, že by ekonomika výpadek, který bude ročně asi 90 miliard korun, měla snášet déle.

Zeman v projevu kritizoval některé návrhy na výdaje ze státního rozpočtu. Zdroje podle něj nejsou. Zdůraznil, že si stát sice může peníze půjčit, bude je ale muset vrátit. Postavil se třeba proti odborářskému návrhu na vyhlášení dvou volných dnů před svátkem 17. listopadu, označil to za mrhání penězi. Znamenalo by to ztrátu 24 miliard korun, řekl. Předseda Českomoravské konfederace odborových vazů Josef Středula prezidentovu kritiku jejich návrhu odmítl jako "zcela nadbytečnou". "Kritizovat totiž snahu o pomoc při nešíření covidu-19 a odlehčení přetíženému personálu nemocnic je zbytečné," napsal na twitteru. Životy a zdraví se podle něj penězi vyčíslit nikdy nedají.

Kritika návrhu @odbory ze strany prezidenta M. Zemana na volno 16.11. je zcela nadbytečná. Kritizovat totiž snahu o pomoc při nešíření #COVID19 a odlehčení přetíženému personálu nemocnic, je zbytěčné. Životy a zdraví se totiž penězma vyčíslit nikdy nedají! pic.twitter.com/MjAXS8OF4o

— Josef Stredula (@JStredula) November 11, 2020

Zeman odmítl také návrhy na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka, protože by podle něj představovaly výrazný výpadek rozpočtových příjmů.

Stejně jako loni se vyslovil pro zrušení daňových výjimek a úlev, které podle něj představují 380 miliard korun. V čase krize by podle něj mohli politici nalézt odvahu k řešením, která by jinak nebylo snadné schválit. Je si vědom, že všechny se zrušit nepodaří, do ekonomiky by se ale podle něj i tak mohlo podařit dostat desítky miliard korun.

Související

Miloš Zeman

Zeman popřál Orbánovi úspěch, protože brání evropské hodnoty

Kampaň před parlamentními volbami v Maďarsku dnes vstoupila do závěrečného týdne. Nejisté je zatím pokračování premiéra Viktora Orbána ve vrcholné vládní funkci. Orbán se dlouhodobě těší podpoře některých českých politických osobností. Znovu mu ji v těchto dnech vyjádřil exprezident Miloš Zeman.

Více souvisejících

Miloš Zeman státní rozpočet Poslanecká sněmovna prezident čr Josef Středula

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 15 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy