Projekty mají skluz. Ministerstvo chce prodloužit program péče o kulturní instituce

Program péče o národní kulturní poklad, z něhož se platí opravy a novostavby sídel kulturních institucí, nebude moci skončit podle plánu ke konci letošního roku. Program funguje s několikerým prodloužením od roku 2006. Nestihnou se ale dokončit dvě akce Národní knihovny, která rekonstruuje Klementinum a dostavuje depozitáře v Hostivaři, a otevřít expozice v Uměleckoprůmyslovém a Národním muzeu.

Ministerstvo kultury (MK) chce proto program prodloužit o čtyři roky. Vyplývá to z materiálu, kterým se bude v pondělí zabývat vláda.

Vláda má přitom připraven už navazující program, který schválila loni. Jmenuje se Péče o národní kulturní dědictví I. a mělo by v něm na 17 projektů v období do roku 2028 být skoro osm miliard korun. Tak jak program schválila vláda, počítá s podporou sedmi kulturních institucí. Měla by se z něj platit rekonstrukce Invalidovny, Veletržního paláce či Nové scény Národního divadla, vybudování muzea železnice na Masarykově nádraží v Praze, olomoucké muzeum umění SEFO, obnova zámku v Uherčicích, rekonstrukce částí kláštera Plasy či obnova panského dvora v Ratibořicích.

Zatím ale MK chce prodloužit původní program. Práce v Národní knihovně se podle zprávy pro vládu nestihnou dokončit kvůli požadavku památkářů, navazujícím změnám projektu a koncepčním změnám pro využití depozitáře požadovaných knihovnou. Revitalizace Klementina, která trvá již přes deset let, by měla podle materiálu pro vládu podle současných plánů skončit do roku 2024.

Přípravy expozic ve zmíněných muzeích pak podle materiálu zpozdila krize v první polovině tohoto roku, expozice mají být dokončeny v první polovině roku 2021. Příprava stálých expozic v Národním muzeu se ale dostávala do skluzu už před zmíněným termínem. Muzeum se po rekonstrukci částečně otevřelo koncem roku 2018, expozice měly podle vedení muzea skluz zejména kvůli dodržování termínů daných zadáváním veřejných zakázek.

Program péče o národní kulturní poklad vznikl proto, aby bylo možné stavět a opravovat sídla národních kulturních institucí, na něž nestačí peníze z běžného rozpočtu MK. Původně se v programu s desetimiliardovým rozpočtem sdružovaly peníze ze zrušeného Fondu národního majetku a státního rozpočtu, později rostl podíl peněz ze státního rozpočtu.

Peníze se začaly rozdělovat v roce 2007 a program měl skončit v roce 2014. Politici ho ale prodlužovali a také v něm dělali změny, neboť původně se v něm počítalo s financováním nové budovy Národní knihovny, kterou zavrhli. Průtahy v čerpání peněz konstatoval i Nejvyšší kontrolní úřad, nenašel ale jejich případné neúčelné utrácení. V programu od počátku byly či se do něj časem připojily kromě zmíněných ještě Národní filmový archiv, Národní technické muzeum a Národní divadlo. Opraveny tak byly třeba historické budovy Národního, Uměleckoprůmyslového a Národního technického muzea či Státní opery. Pro rok 2020 je na financování osmi nedokončených akcí v programu určeno 2,4 miliardy korun.

Související

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř se s umělci na ničem neshodl. Cibulka a Jagelka s ním uzavřeli sázku

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v úterý setkal se dvěma umělci, které po jejich účasti na nedávné demonstraci vyzval k jednání. Podle Aleše Cibulky a Michala Jagelky nepanovala shoda prakticky na ničem. Klempíř se v pondělí mohl zúčastnit veřejné debaty v jednom z pražských divadel, kam ale nepřišel. 

Více souvisejících

Ministerstvo kultury památky Vláda ČR Národní muzeum

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy