Rozpočet se schodkem 500 miliard je před schválením. Poslanci navrhli změny za 165 miliard

Návrh na zvýšení letošního schodku státního rozpočtu až na 500 miliard korun míří po dnešku ve Sněmovně k závěrečnému schvalování. Poslanci by o něm měli hlasovat příští týden ve středu. V dnešním druhém čtení navrhli změny za více než 165 miliard korun. K předloze se sešly tři desítky návrhů úprav včetně doprovodných usnesení, která nemají za cíl přesouvat peníze.

Nad všemi pozměňovacími návrhy se ještě v pátek sejde rozpočtový výbor, aby k nim vydal své doporučení. Rozpočtový výbor už dříve podpořil návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), který snižuje vládní rozpočtovou rezervu o 100 miliard korun a peníze přesouvá přímo do vybraných kapitol. "Prostředky ve výši 100,5 miliardy korun jsou navrženy přímo na konkrétní účely pro rozpočtové kapitoly, čímž se zajistí pokračování opatření přijatých vládou a Parlamentem v boji proti pandemii koronaviru a podpoří se zejména investice," popsala Babišův návrh ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Vláda už kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru musela schodek zvyšovat. Původně měl být 40 miliard, posléze ho Sněmovna zvýšila na 200 miliard a poté na 300 miliard. Nejvyšší deficit měl dosud rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Celkové příjmy rozpočtu mají nově být 1364,8 miliardy korun a celkové výdaje 1864,8 miliardy korun. Proti původně schválenému rozpočtu se příjmy snižují o 213,3 miliardy korun a výdaje se zvyšují o 247 miliard korun.

Někteří poslanci navrhli pouze snížení výdajů. Například Mikuláš Ferjenčík (Piráti) chce snížit vládní rozpočtovou rezervu a tím i výdaje rozpočtu variantně o 11, 16 nebo 25 miliard. Poslanec SPD Jan Hrnčíř navrhuje snížení výdajů mimo jiné o 20 miliard korun tím, že sníží odvody do EU. O snížení rezervy a výdajů ale nyní Schillerová neuvažuje, řekla novinářům.

Předseda klubu lidovců Jan Bartošek navrhuje například připojit k novele státního rozpočtu i novelu zákona o státní sociální podpoře. V ní navrhuje vyplatit jednorázový mimořádný příspěvek na dítě 5000 korun. Celkem by si to podle něj vyžádalo 11 miliard korun z rozpočtu.

"My se trochu míjíme v návrzích, protože to, co navrhuje KDU-ČSL, je v podstatě plošný příspěvek. Nemyslím si, že to je to správné, plošně dát jednorázový příspěvek. My chceme třeba jít cestou zvýšení rodinných přídavků, protože tam je to zacíleno přesně pro potřebné rodiny," řekla Schillerová novinářům.

Předseda SPD Tomio Okamura označil zadlužení za astronomické, Jan Skopeček (ODS) varoval, že schodek povede k enormnímu růstu zadlužení. "Prodlužením se z krize nedostaneme," dodal.

Slevy na beztak státem dotované jízdné, neobsazená tabulková místa na ministerstvech, všemožné dotace nejen Agrofertu, provozní výdaje státu. To jsou tipy pro @alenaschillerov, kde ušetřit. Hnutí ANO je ale budoucnost ukradená, nechá si 500mld. deficit zaplatit dnešními dětmi.

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) June 30, 2020

Rozpaky nad schodkem vyjádřil i poslanec vládní ČSSD a bývalý předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava. "Zvedat ruku pro obrovský deficit 500 miliard korun nebudu opravdu snadno, nebude to s lehkým srdcem," řekl. "Navrhovaný schodek rozpočtu pokládám za správný pro tuto situaci," řekla naopak jeho stranická kolegyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová. 

Související

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

Více souvisejících

státní rozpočet ,  Poslanecká sněmovna ,  Alena Schillerová ,  Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) ,  Jan Bartošek ,  Tomio Okamura ,  Jan Skopeček (ODS)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 6 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy