Schillerová se s prezidentem Zemanem shodla na nutnosti maximálně investovat

"My jsme ne naplano řekli, že se chceme krizí proinvestovat. Těžko bychom to mohli dosáhnout, kdybychom investice podcenili," řekla ministryně financí. Prezident podle ní je s takovým postupem spokojen. Dalším tématem jednání podle ní byly úspory. "Řekla jsem mu, že se budu během léta klasicky hádat o každou miliardu," uvedla Schillerová. Podotkla, že ale samozřejmě nebude snižovat rozpočty policie a hasičů, kteří nyní měli velké náklady v souvislosti s pandemií nebo tornádem na jižní Moravě.

Ministryně dále uvedla, že se bude snažit, aby nerostly výdaje na platy ve veřejné sféře. Plánuje, že provozní výdaje státu budou fakticky klesat, chce zmrazení platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů. "Informovala jsem pana prezidenta, že deficit 390 miliard korun je pro mě nepřekročitelný," dodala Schillerová. Základní parametry státního rozpočtu na příští rok s takovým schodkem schválila vláda na začátku června. Pro letošek je schválen rozpočet s deficitem 500 miliard korun.

Schillerová také zopakovala, že počítá s konsolidací veřejných financí, v jejímž rámci by strukturální saldo rozpočtu mělo klesat o půl procentního bodu ročně. Ministerstvo financí ve svých plánech počítá s růstem zadlužení na 54,6 procenta HDP v roce 2024 z letošních očekávaných 44,8 procenta HDP. V případě úspor na straně příjmů a výdajů, které úřad plánuje, by mělo zadlužení stoupnout na 52,8 procenta HDP. Loni veřejný dluh činil 38,1 procenta HDP.

Kabinet musí návrh rozpočtu schválit a předložit Sněmovně do konce září. Celkové příjmy rozpočtu pro rok 2022 by podle návrhu ministerstva financí měly činit včetně peněz z EU 1,486 bilionu korun a výdaje 1,876 bilionu korun. Navrhovaný rozpočet kritizuje mimo jiné předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a někteří ekonomové, podle kterých navržený schodek státního rozpočtu neodpovídá situaci veřejných financí ČR, které je potřeba stabilizovat. Hrozí tak podle nich zhoršení ratingu země a následné zvýšení výdajů na obsluhu státního dluhu.