Senát chce v pandemickém zákonu svázat restrikce s pandemickou pohotovostí

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit Sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami dnes vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil.

Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Pravomoc vydávat širší restrikce k omezení šíření koronaviru mají dostat ministerstvo zdravotnictví a hygienické stanice. Výslovně budou moci omezovat například obchod, služby, výrobní provozy, bazény i veřejné a soukromé akce, a to celostátně nebo regionálně. Nebude nutný nouzový stav.

Pokud by Senát nezasáhl, opatření ministerstva a hygienických stanic by mohla platit i mimo pandemickou pohotovost bez možnosti Sněmovny je zrušit. Stěžejní části zákona přitom mají být účinné do konce února příštího roku.

Horní komora také chce, aby souhlasu vlády podléhaly nejen ministerské restrikce, ale také opatření hygienických stanic. Senát se rovněž postavil proti tomu, aby se podle pandemického zákona mohla omezovat zejména shromáždění svolaná podle příslušného zákona.

Blatný uvedl, že případné nepřijetí zákona by pokládal za riziko, byť vláda bude chtít, aby nouzový stav neskončil sobotou. "Bude záležet na rozhodnutí Sněmovny," připomněl ministr.

V Senátu se o pandemickém zákoně rozhořela dlouhá debata. "Sněmovna schválila roční neomezený diktát vlády a ministerstva zdravotnictví," kritizoval znění vycházející z dohody vlády a většiny sněmovní opozice Michael Canov (SLK). Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) souhlasil s tím, že předloha vznikla překotně. Vyzdvihl však, že byla společným dílem koalice a opozice. Canovovi vzkázal, že neomezeným diktátorem je vláda při nouzovém stavu.

Senátoři Václav Láska (SEN 21) a Jan Horník (STAN) označili předlohu za paskvil. Miluše Horská z lidoveckého klubu varovala před podle ní nejednoznačnými pasážemi zákona, když vláda by podle ní případně mohla nařídit povinné testování na koronavirus a očkování proti nemoci. "Taháme tady hodně žhavé brambory z ohně," soudí.

Senát schválil jen úpravy, které někteří členové horní komory označovali za minimalistické. Je pravděpodobné, že Sněmovna tyto úpravy potvrdí a návrh zákona dostane ještě v pátek k podpisu prezident Miloš Zeman.

Horní komora zamítla návrhy ústavně-právního výboru, které se týkaly například snížení horních hranic postihů, i soubor úprav pirátského senátora Lukáše Wagenknechta. Senátor mimo jiné chtěl, aby opatření nesměla omezit obchod a služby, ale mohla stanovit jen podmínky provozu, a aby součástí každé restrikce byly náhrady vázané na ztrátu tržeb.

Na návrh Miroslavy Němcové (ODS) poděkovala horní komora Izraeli za poskytnutí 5000 dávek vakcíny Moderna a rovněž Polsku a Německu za nabídku míst v tamních zdravotnických zařízeních pro české pacienty.

Související

Více souvisejících

Senát ČR Jiří Drahoš Vláda ČR nouzový stav Jan Horník (STAN)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy