Senát označil Zemanovo omilostnění Baláka za nepřijatelné, k abdikaci ale nevyzval

"Senát považuje rozhodnutí prezidenta republiky o udělení milosti řediteli Lesní správy Lány ze dne 26. března tohoto roku za nepřijatelné obsahem i odůvodněním, politicky i právně," uvádí se v usnesení. Podle něj Zeman milostí porušil své rozhodnutí z roku 2013 o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, protože rozhodl bez návrhu ministerstva spravedlnosti a bez naplnění zdravotních důvodů.

"Prezident republiky omilostnil svého spolupracovníka, který byl pravomocně odsouzen za trestnou činnost související právě s úředním postavením, čímž vytváří z Hradu prostředí vyňaté z dosahu trestní spravedlnosti, prostředí jsoucí nad zákonem," stojí v usnesení.

Zeman by měl podle přijaté výzvy v posledních měsících svého volebního období vykonávat svůj úřad "v souladu s literou a principy ústavního pořádku, ku prospěchu České republiky a jejích občanů". Podle předsedkyně senátorů KDU-ČSL Šárky Jelínkové by senátní ústavní komise měla s partnerskou sněmovní komisí provést reflexi ústavního postavení prezidenta republiky, a to především z hlediska důvodnosti a možnosti zneužití jednotlivých kompetencí.

Ostřejší byla senátorka ODS a bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, podle níž by výzva k abdikaci byla na místě, i když by jí Zeman podle ní nevyhověl. "Myslím si, že to neudělá," uvedla. Výzva by přesto podle Němcové měla svůj smysl, Senát tím netratí na své váze a důležitosti. Podle předsedy klubu Pirátů a hnutí Senátor 21 Václava Lásky by ale taková výzva smysl neměla. "Myslím, že se nám Hrad vysměje," uvedl Láska. Podle Jelínkové v současné době nemá smysl vyvolávat válku s prezidentem, podle Přemysla Rabase (za Senátor 21) by bylo nejlépe Zemana ignorovat. Pro výzvu k abdikaci, kterou odmítli i lidovci, nakonec hlasovalo 30 z 69 přítomných senátorů.

Němcová patřila mezi ty, kteří by byli ochotni připravit další ústavní žalobu na Zemana. První z nich Sněmovna v roce 2019 odmítla hlasy ANO, ČSSD, KSČM a SPD, další loni. K možnosti ústavní žaloby se připojili i Láska nebo předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nezávislý), jehož loňská snaha o odstavení Zemana z prezidentského úřadu kvůli zpochybňování pravděpodobných původců výbuchů ve Vrběticích na Zlínsku k žalobě nevedla.

Zeman se podle Němcové ani za devět let nenaučil být prezidentem, obklopil se lidmi, kteří pro Česko představují bezpečnostní riziko a vyznamenává své podporovatele s pochybnou minulostí. Podle Tomáše Třetiny (TOP 09) je Zeman "svévolným prezidentem", nahradil český parlamentarismus politickou pavlačí a podkopává samotné základy právního státu.

Senátor Tomáš Czernin na twitteru uvedl, že i on si přál, aby horní parlamentní komora vyzvala prezidenta k abdikaci. "Bohužel kolegové k tak razantnímu vyjádření nenašli odvahu. Alespoň jsme tedy odsoudili ostudnou milost, kterou ing. Zeman udělil svému blízkému spolupracovníku," napsal. 

Balák byl 24. března pravomocně odsouzen ke třem letům vězení za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře. Podle Zemana nebyla zřejmě pro Balákovo odsouzení rozhodná povaha činu, ale to, kde pracuje. Milost pro Baláka neodpovídá podmínkám, které si prezident dříve stanovil pro její udělení. Zeman už před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že milosti bude dávat jen ve striktně omezeném okruhu humanitárních případů. Prezidentovo odůvodnění milosti pro Baláka bylo nepřijatelné také podle Unie státních zástupců.