Senát rozhodne o platech ústavních činitelů a klouzavém mandátu

Senát rozhodne o návrhu zmrazit platy ústavních činitelů. Podle senátních výborů, které se předlohou zabývaly, by ji měl zamítnout. Stejně asi dopadne novela ústavy, jež se týká zavedení klouzavého mandátu pro poslance, kteří jsou členy vlády. Odmítnutí hrozí i sociální novele, podle níž by se měly zvýšit platby za stravu v sociálních ústavech.

Otázka případného převodu pravomocí prezidenta na premiéra a předsedu Sněmovny kvůli zdravotnímu stavu Miloše Zemana nyní předmětem jednání horní komory nebude. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by horní komora o tomto tématu mohla jednat až ve vazbě na ustavení nové Sněmovny kolem 9. listopadu, pokud Zemanovi jeho onemocnění nadále podle lékařů Ústřední vojenské nemocnice nedovolí plnit pracovní povinnosti.

Zmrazení platů, které se týká zákonodárců, členů vlády i prezidenta, schválila Sněmovna těsně před volbami na návrh premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle kritiků to byl populistický krok, který za čtyři roky skončí razantním skokovým nárůstem platů vrcholných politiků. Vláda argumentuje tím, že stát by ušetřil celkem zhruba tři čtvrtě miliardy korun. Platy ústavních činitelů byly kvůli zmírnění dopadů koronavirové epidemie na státní rozpočet zmrazeny už pro letošní rok. Pokud novela nebude přijata, zvýší se o šest procent.

Zavedení klouzavého mandátu počítá s tím, že by za poslance, kteří jsou členy vlády, mohl na dobu jejich působení v kabinetu nastoupit do Sněmovny náhradník. Podle senátorů ale novela neřeší situaci, kdy by byl náhradníkem člen horní komory, za něhož by do Senátu náhradník nastoupit nemohl a jeho nástupce by musel vzejít z nových voleb. Ústavní novela by navíc platila až pro další Sněmovnu, takže je podle senátorů čas takovouto úpravu dopracovat.

Odstranění chyb chtějí senátoři také po sociální novele, která by na rozdíl od původní předlohy ministerstva práce a sociálních věcí přinesla jen spíše administrativní, nikoli potřebné zásadnější úpravy.

Schválení se naopak asi dočká přestupková novela, podle níž diváci, kteří během sportovních utkání použijí pyrotechniku, by nově mohli být potrestáni pokutou až do 100.000 korun. Senát zřejmě schválí také změnu zákona, která státu přinese větší přehled o pracovní době a odpočinku strojvedoucích kvůli prevenci nehod na železnici. Souhlas horní komory pravděpodobně získá novela, která má umožnit hladkou dostavbu dálnice D1 u Přerova a dálnice D49 u Hulína.

Senátoři mají na programu schůze rovněž evropský klimatický balíček, který je znám pod názvem Fit for 55 a má pomoci EU splnit její cíl, kterým je snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Tímto balíčkem se ale budou zabývat až při pokračování schůze 5. listopadu.

Senát bude volit také člena Národní rozpočtové rady, jejímž hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti. Kandidáty jsou ekonom a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a někdejší rektor Vysoké školy ekonomické Richard Hindls.

Související

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 
Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři

Po poslancích se už i senátoři shodli na tom, jaké návrhy na udělení státních vyznamenání předloží prezidentovi Petru Pavlovi. Hlava státu předá metály jako každý rok na konci října. Již z návrhů se dá vytušit, že ani tentokrát nebudou mezi vyznamenanými chybět známé osobnosti ze šoubyznysu. 

Více souvisejících

Senát ČR mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

před 1 hodinou

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 2 hodinami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 4 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 5 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 8 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 8 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 9 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta

Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy