Senátorem za Prahu 10 bude nově známý kardiochirurg Pirk

Senátorem ve volebním obvodu Praha 10 bude chirurg Jan Pirk (TOP 09). Ve druhém kole senátních voleb získal 60,44 procenta hlasů. Dosavadní senátorka Renata Chmelová (STAN) dostala 39,55 procenta hlasů, a křeslo v horní komoře tak neobhájila. Vyplývá to z výsledku sčítání na www.volby.cz.

Druhého kola voleb se zúčastnilo 19,99 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 29,26 procenta.

V prvním kole získal Pirk 44,77 procenta hlasů, druhá Chmelová 24,35 procenta hlasů. Pirk po dnešním sečtení výsledků sdělil, že se stal senátorem nejen těch, kteří jej volili, ale i těch, kteří dali hlas jiným kandidátům. "Stal jsem se senátorem nejen Prahy 10, ale vás všech z celé České republiky. Slibuji, že budu v Senátu bojovat o zdraví nás všech cestami, které jsem vám ve svém volebním programu představil," dodal.

Končící senátorka Chmelová poděkovala svojí rodině, týmu, podporovatelům a voličům. "Srdečně gratuluji nově zvolenému senátorovi Prahy 10," uvedla. Dodala, že bude pokračovat v práci pro Prahu 10 v zastupitelstvu městské části, kam se v letošních volbách za uskupení Vlasta z druhého místa kandidátky znovu dostala.

Řekla, že v Senátu prosazovala hlas pro budoucnost a pro zelenou planetu. Jako své úspěchy zmínila úspěšnou ústavní stížnost proti pravomoci obcí omezit na konkrétních adresách výplatu doplatku na bydlení nebo svoji senátorskou kancelář, která podle Chmelové pomohla 1350 lidem s konkrétními problémy.

V obvodu Praha 10 usilovalo letos o senátorský post šest kandidátů. Dalšími kandidáty, kteří nepostoupili do druhého kola, byla Helena Leisztner (ANO), Jiří Kobza (SPD), Bohumil Zoufalík (NPP10-HPLD) a Štěpán Kavur (ČSSD).

V roce 2016 zvítězila v Praze 10 Chmelová (tehdy za KDU-ČSL) se ziskem 57,45 procenta hlasů. Druhý skončil Jiří Holubář (za TOP 09). Voleb se zúčastnilo deset kandidátů.

Související

Miloš Zeman, ilustrační foto Komentář

Zemanově pokoře nelze věřit. Apel na národ snižuje touha po výjimce na 28. říjen

KOMENTÁŘ – Pokusil se být sjednotitelem, zkusil si roli pokorného státníka. Přesto v jeho projevu zazněl falešný tón. Prezident Miloš Zeman v pátečním večerním projevu apeloval, aby národ v době sílící koronavirové pandemie dodržoval restrikční opatření, která mají zmírnit šíření nákazy. Hlava státu nabádá lid k rozumnosti, přitom nejvyšší ústavní činitel ji nemá, když 28. října chce pořádat slavnostní ceremoniál k výročí vzniku státu. Některým navíc ještě v uších rezonuje poznámka o neschopných podnikatelích či hladových umělcích.

Více souvisejících

Jan Pirk volby Senát ČR

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy