O česká víza loni požádalo rekordních 813.000 lidí, o 12,7 procenta víc než v roce 2018. V tiskové zprávě to dnes uvedlo ministerstvo zahraničí. Příjmy státu z vízových poplatků by podle něj mohly dosáhnout jedné miliardy korun. V roce 2018 příjem za vízové poplatky činil 771 milionů korun.
Většina žádostí, které diplomacie zpracovává, je o takzvaná schengenská víza, která umožňují cestování ve všech zemích schengenského prostoru bez vnitřních hraničních kontrol. Šlo o 91 procent všech žádostí. Úspěšnost žadatelů o víza je vysoká, u schengenských víz úřady odmítly 5,1 procenta žadatelů.
"Výrazné zvýšení počtu vízových žádostí má na svědomí několik faktorů. Především je daleko jednodušší cestování. Ukazuje se, že znatelně přibývá turistů z Číny, Indie, Saúdské Arábie nebo i Běloruska. Turistika proto stále patří mezi nejčastější důvod žádosti o vízum. Podle vysokých čísel vidíme, že Česká republika je ve světě stále atraktivnější," uvedl ředitel vízového odboru ministerstva zahraničí David Nový.
Nejvíc žádostí o česká víza, zhruba 208.000, přijalo velvyslanectví v Moskvě. Jejich počet se meziročně snížil o 0,8 procenta. Velký meziroční nárůst vykázala ambasáda v Kyjevě, kde o víza požádalo zhruba 100.000 lidí, téměř dvojnásobek proti roku 2018. Na třetím místě je s 76.000 žádostmi velvyslanectví v Pekingu, které vykázalo třináctiprocentní nárůst, čtvrtý je generální konzulát ve Lvově s 71.000 přijatými žádostmi. Velký meziroční nárůst zaznamenala diplomacie i u žadatelů z Běloruska, meziročně se počet žádostí přijatých na velvyslanectví v Minsku zvýšil o 66,7 procenta na 21.000.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček upozornil, že vydávání víz nepodporuje pouze cestovní ruch, ale i přímo pomáhá státnímu rozpočtu. "Rekordní čísla totiž ilustrují, jak výrazný příjem do státního rozpočtu z vízových žádostí plyne," uvedl. Ministerstvo odhaduje, že příjem z vízových poplatků bude kolem miliardy korun.
Související
Rusům se zkomplikují cesty do zemí Evropské unie. Vízová pravidla se zpřísňují
Konec opakovaných víz. EU zpřísnila Rusům podmínky pro vstup do Evropy
víza , ministerstvo zahraničí , Tomáš Petříček , Česká republika , cestovní ruch
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Sněmovna schválila kontroverzní reformu volebního systému, kterou prosadila vláda Meloniové
před 2 hodinami
Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová
před 2 hodinami
Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí
před 3 hodinami
Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.
před 4 hodinami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 5 hodinami
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 6 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 7 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 8 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 8 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 9 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 11 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Zdroj: Libor Novák