Případ ruského diplomata, kterého loni zatkla policie v Říčanech při nelegálním nákupu munice, způsobila vzájemné čistky na velvyslanectvích obou států. Uvedl do dnes Radiožurnál s odkazem na zdroje z tuzemských bezpečnostních složek a diplomacie. Napjaté česko-ruské vztahy měly napravit konzultace, které ale ani po půl roce podle Českého rozhlasu nezačaly.
"Rusko od loňského léta postupně vypovědělo nebo odmítlo tři oficiální vojenské diplomaty z Česka. V praxi to představuje polovinu tamní vojenské sekce. Česká strana na to reagovala stejně tvrdě a podle zásady reciprocity," informoval Radiožurnál.
Zatčeným diplomatem byl podle týdeníku Respekt oficiální vojenský přidělenec na ruské ambasádě v Praze Jevgenij Borisenko.
České ministerstvo zahraničních věcí se k důsledkům zatčení pracovníka ruského velvyslanectví nechtělo vzhledem k citlivosti případu vyjádřit. Ruské ministerstvo zahraničí neodpovědělo vůbec.
Oba státy se neshodnou v tom, kdo udělal první krok. Česká strana si myslí, že to bylo Rusko. Zatčený diplomat totiž nebyl vyhoštěn - sám tomu předešel tím, že okamžitě po propuštění odcestoval zpátky do Ruska. Moskva nicméně podle informací Radiožurnálu kauzu označila za provokaci Prahy a poslala domů prvního českého diplomata. Česko na to reagovala stejným krokem.
Podle zjištění Radiožurnálu museli skončit v Moskvě i další dva Češi. "Čistě technicky nešlo ani v jednom z těch případů o vyhoštění, ale vše se řešilo přes neprodloužení víz, případně přes takzvaný agrément," cituje Radiožurnál nejmenovaný zdroj z diplomatických kruhů. Agrément je udělení souhlasu hostitelské země s působením diplomata, bez něho nemůže v dané zemi pracovat.
Dva ze tří odmítnutých diplomatů museli podle Radiožurnálu Moskvu během loňského druhého pololetí fyzicky opustit, třetí se tam naopak ani nedostal. Měl nahradit jednoho z vypovězených, ale to Rusko odmítlo. Na ambasádě Ruské federace v Praze museli během uplynulého půl roku skončit dva vojáci.
Pošramocené vztahy mezi oběma zeměmi měly podle ministerstva zahraničních věcí napravit vzájemné konzultace, které česká strana Rusku navrhla loni. Pokus o vyřešení sporů se ale ani po půl roce nerozběhl. "Přípravu těchto jednání zkomplikovala jak pandemie, tak několik významných událostí, jako jsou vývoj situace v Bělorusku a otrava a odsouzení Alexeje Navalného. Tyto okolnosti nevytvářejí dobrý kontext pro formální zahájení bilaterálních konzultací," uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. .
Konzultace měl vést ředitel zahraničního odboru Hradu Rudolf Jindrák. Jednání s ruskou stranou podle něj nezačala zejména s ohledem na pandemii koronaviru. "Mým partnerem pro jednání je první náměstek ruského ministra zahraničí Vladimir Titov a z hlediska pandemické situace není možné cestovat. A nejsme ani jeden, ani druhý velkými příznivci videokonferencí," řekl Jindrák. Formální jednání se podle něj připravuje. Citlivá kauza zatčeného ruského diplomata se podle něj do rozhovorů nepromítla.
Související
Putin odvolal den před Vánoci ruského velvyslance v Česku. Nahradí ho Ponomarjovová
Rusové se na ambasádě ve Washingtonu brání světelným show svými reflektory. Dětinské, míní organizátor
Aktuálně se děje
před 37 minutami
Česko se příští rok nezúčastní Eurovize, rozhodla ČT
před 1 hodinou
Nobelovu cenu za fyziku získal vědec vyvíjející IceCube
před 2 hodinami
Studenti ve Francii už zablokovali 2000 škol. Okamžitě řešte jejich požadavky, nařídil Lecornu
před 3 hodinami
Ať si Írán klidně zlikviduje Los Angeles a San Diego, prohlásil Trump
před 3 hodinami
Poklidná cesta se změnila v let hrůzy. Letoun s cestujícími se ve vzduchu propadl o osm kilometrů
před 4 hodinami
Protesty ve Francii sílí. Policejní granát utrhl studentovi ruku
před 5 hodinami
Popularita Trumpa klesla na historické minimum. Americký prezident se to dozvěděl a takhle zareagoval
před 6 hodinami
Plicní mor v Rusku: WHO je s Moskvou v kontaktu, USA nabízí pomoc. Přenos není jednoduchý, uklidňují vědci
před 6 hodinami
Francie čelí největší vlně studentských protestů za desetiletí. Jak se z malé stávky stala celonárodní krize?
před 7 hodinami
Trump schválil popravu Hasana. Po skandálu se smrtícími injekcemi bude zastřelen popravčí četou
před 8 hodinami
Počasí na nadcházející měsíc: Podzim dorazil, výrazně se ochladí
včera
Vstupujeme do rozhodující fáze dějin, oznámila saúdská koalice a zahájila masivní bombardování Húthíů
včera
Drony a AI. NATO představí plán, jak bleskově porazit Rusko
včera
Nobelovu cenu za medicínu získala trojice vědců za průlomový objev fungování lidského mozku
včera
OBRAZEM: Senát uctil památku Václava Havla novou pamětní deskou
včera
Kopilot FlyDubai byl podle SAE terorista. Letadlem chtěl narazit do výškové budovy v Tel Avivu
včera
Sněmovna zamítla jeho návrh k řešení bytové krize. Sánchez rozpustila parlament a vyhlásil volby
včera
Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy
včera
Vláda schválila novou koncepci státní kulturní politiky
včera
Přenáší se mezi lidmi, úmrtnost je téměř stoprocentní. Co je plicní mor, který se zřejmě objevil v Rusku?
Plicní mor představuje jednu z nejnebezpečnějších infekčních hrozeb na světě, jejíž extrémní úmrtnost a schopnost šířit se vzduchem z něj činí nejen přírodní rizikový faktor, ale i vážné biobezpečnostní riziko. Tragické úmrtí vědkyně, která se pravděpodobně nakazila přímo při výzkumu tohoto smrtonosného patogenu v laboratoři, znovu přitáhlo pozornost veřejnosti i odborníků k nebezpečí, jež práce s bakterií Yersinia pestis přináší.
Zdroj: Libor Novák