Zeman a Duka si notovali. Prezident děkoval za nominaci Lipovské do Rady ČT

Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka se dnes setkal s prezidentem Milošem Zemanem i jeho předchůdcem ve funkci hlavy státu Václavem Klausem. ČTK o tom informovali mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček a Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Setkání, která se konala odděleně, se věnovala mimo jiné desetiletému působení Duky jako pražského arcibiskupa.

Zeman také Dukovi poděkoval za nominaci ekonomky Hany Lipovské do Rady České televize.

Ta před několika dny vyvolala nevoli čtvrtiny senátorů. Vadilo jim, že kandidátka veřejně zpochybňuje smysl existence veřejnoprávních médií, což podle nich může vést k oslabení demokracie. Duka jako předseda České biskupské konference (ČBK) argumenty odmítal, uvedl, že odbornost Lipovské v ekonomii, do níž patří i veřejné finance, může být pro Radu ČT naopak prospěšná. Případné kritické hlasy na adresu veřejnoprávních médií mohou podle něj jejich službu zkvalitnit.

Tradiční sousedské setkání s prezidentem republiky. Hovořili jsme o Janu Žižkovi, české historiografii, řeč přišla i na rozvoj hospicové péče a kandidátku ČBK do Rady ČT. pic.twitter.com/fxm5sty09M

— Kardinál Duka (@dominikduka) February 12, 2020

Setkání Duky se Zemanem se dnes konalo v Arcibiskupském paláci na pozvání kardinála. Oba se takto setkávají pravidelně, Duka dnes na twitteru po setkání uvedl, že mluvili také o Janu Žižkovi, české historiografii a řeč přišla i na rozvoj hospicové péče a kandidátku ČBK do Rady ČT. S bývalým prezidentem Klausem se sešel v jeho institutu.

K důvodům obou Dukových dnešních návštěv patří také 10. výročí jeho jmenování 36. arcibiskupem pražským, které připadne na čtvrtek. V roce 2018, kdy Duka dovršil 75 let věku, poslal papeži Františkovi rezignační dopis na tuto funkci. V 75 letech církevní hodnostáři obvykle své funkce opouštějí. Jeho nástupce vybere Vatikán, papež František Duku již další měsíc vyzval, aby pokračoval ve své funkci, dokud nebude stanoveno jinak.

Duka neprohlásil, zda chce odstoupit, či zůstat ve funkci. V rozhovorech uváděl, že mnohé věci, které měl na starosti, považuje za uzavřené, některé by ale rád dotáhl do konce. Mezi ty druhé patří postavení nových varhan pro katedrálu sv. Víta. Za velmi důležité považuje dořešení vztahu státu a církve.

Jako o možném nástupci Duky se spekuluje o královéhradeckém biskupovi Janu Vokálovi a litoměřickém biskupovi Janu Baxantovi či o mladších, současném plzeňském biskupovi Tomáši Holubovi nebo českobudějovickém biskupovi Vlastimilu Kročilovi.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Dominik Duka Hana Lipovská (ekonomka) Rada České televize prezident čr

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 35 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy