Zeman ohlásil, že daňový balíček nepodepíše

O daňovém balíčku ale bude v úterý ještě hlasovat Sněmovna. Může schválit senátní verzi, což je pravděpodobné, původní sněmovní verzi, nebo nic. Teprve po přijetí poputuje zákon na Hrad. Už dříve prezident oznámil, že sněmovní znění zákona bude vetovat.

Zeman uvedl, že už sdělil premiéru Andreji Babišovi (ANO) i ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), že zákon nepodepíše. "Nebudu ho sice vetovat, právě díky tomu, že Senát přece jenom učinil krok správným směrem, ale na druhé straně ústupek považuji za nedostatečný," řekl.

Pokud poslanci senátní znění schválí, předloha zachová zrušení supehrubé mzdy a dvě sazby daně z příjmu fyzických osob 15 procent a 23 procent, která bude platit pro část příjmů zhruba nad 140.000 korun měsíčně. Základní daňová sleva na poplatníka by se zvýšila méně, než jak ji obsahuje sněmovní znění, byť se má zvýšení odehrát ve dvou krocích od roku 2021 a od roku 2022. Dohromady půjde o 6000 korun ročně. Obcím a krajům mají být výpadky po zrušení superhrubé mzdy částečně kompenzovány zvýšením jejich podílu na výnosech z daní.

Zeman uvedl, že základní sleva na dani je stále příliš vysoká. V zákoně mu chybí, že navrhované snížení daní bude platit jen dva roky. "Kdyby (zákon) platil trvale, tak to znamená že jakákoli budoucí vláda bude muset snášet díru v rozpočtu 90 miliard korun," řekl prezident. Efektivní zdanění pro zaměstnance nyní činí 20,1 procenta. Zeman nevěří, že platnost zákona by nebylo možné ohraničit.

Prezident má podle ústavy právo "vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen". O vráceném zákoně pak znovu rozhoduje Sněmovna, která může prezidentovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou. Ústava zároveň obsahuje článek, podle nějž "přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident a předseda vlády". Postup, který nyní ohlásil Zeman, využil několikrát jeho předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Klaus, například u zákona o takzvaných církevních restitucích.

Vláda ANO a ČSSD se původně v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy dohodla na sazbách daně z příjmu 19 a 23 procent. Základní sazbu 15 procent prosadil poslaneckým návrhem Babiš proti vůli ČSSD, což vedlo ke sporům v koalici. Zeman, který sociální demokracii v minulosti vedl, míní, že strana vládu do voleb neopustí. "Odejít znamená odejít někam. A já si nedovedu představit příjemné místo, kde by sociální demokracie mohla trávit svůj čas mimo vládu," podotkl.