Zeman označil plánovaný příspěvek pro rodiny za plošnou podporou

Prezident Miloš Zeman považoval vládou plánovaný příspěvek 5000 korun na dítě pro domácnosti s příjmem do milionu korun ročně čistého za de facto plošnou podporu. Řekl to v Partii Terezie Tománkové v CNN Prima News v rozhovoru, který byl předtočen v sobotu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v sobotu odpoledne oznámil, že půjde o milion hrubého.

Počet rodin s nárokem na příspěvek by se tak proti původnímu plánu zúžil. Záměr vyplatit 5000 korun na dítě do 18 let rodinám s příjmem do milionu korun oznámila vláda ve středu pozdě večer po svém zasedání. Opatření má podle kabinetu zmírnit dopady vysoké inflace.

Podpora by se měla týkat domácností, které mají měsíční příjem v průměru 83.333 korun hrubého. V čistém po dani a odvodech je částka nižší. Průměrná hrubá mzda podle statistického úřadu loni za celý rok činila 37.839 korun, v posledním loňském čtvrtletí se dostala na 40.135 korun. Příjem domácností s nárokem na plánovanou pětitisícovou podporu na dítě je tak vyšší než dva průměrné výdělky.

Příspěvek na dítě by mohla podle nynějších informací získat například rodina, kde jeden z rodičů je na rodičovské s částkou 12.000 korun měsíčně a druhý vydělává 71.000 korun hrubého.

Zeman příspěvek popsal tak, že "hora porodila myš". "A to je mi tato vláda jinak celkem sympatická svojí snahou, ale vedle snahy to také musíte umět," řekl. Limit na úrovni milionu čisté mzdy považoval za "šíleně vysoký".

Kabinet Spolu a Pirátů se STAN mnohokrát zmínil, že není v rozpočtu prostor pro plošnou pomoc. Podle Zemana má ale taková podpora výhodu, že je rychlá a administrativně nenáročná. Je podle něj otázkou, zda náklady na administrativu u adresné pomoci nakonec nejsou vyšší, než by byly u plošné.

Jinak ale prezident nechtěl vládu příliš kritizovat, zopakoval však, že je mu líto, že je v ní málo ekonomů. Oproti tomu kritice podrobil šéfku koaliční TOP 09 a Sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou, která v dubnovém rozhovoru pro Právo zmínila, že mimo jiné v souvislosti s tendrem na Dukovany a dříve zvažovanou účastí Rosatomu v něm by bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) a další měli šoupat nohama a mlčet v koutě.

Podle prezidenta proslula výrokem, že opozice má sedět v koutě, šoupat nohama a mlčet. "Paní Pekarová je podle mého názoru prokletí české politiky, ale každá politika si čas od času zaslouží nějaké prokletí, abychom se potom radovali, že toto prokletí zmizelo," prohlásila hlava státu. 

Předsedkyně vládní TOP 09 si v reakci na Zemanova slova neodpustila rýpnutí. "Pan Zeman již v roce 2018 uvedl, že vše podstatné už řekl. V tom má pravdu," napsala na twitteru. "Zkreslování mých výroků mě od něho nepřekvapuje a ani nemrzí. Takový vždy byl a jiný už nebude," dodala.

Prezident se domnívá, že skutečná podpora v boji proti inflaci má spočívat v pokusu inflaci omezit. Vidí výraznou roli České národní banky (ČNB). Nejdřív je nutné rozhodnout, zda jde o inflaci nákladovou nebo poptávkovou, přičemž se podle vyjádření adeptů na guvernéra ČNB zdá, že je spíše nákladová, uvedl. V takovém případě by podle Zemana bylo kontraproduktivní zvyšování úrokových sazeb, ke kterému centrální banka v poslední době několikrát přistoupila.

Plošná pomoc by nebyla spravedlivá, oponoval Fiala Zemanovi

Pomoc 5000 korun pro všechny rodiny by podle premiéra Petra Fialy (ODS) nebyla spravedlivá, lidé s vysokými příjmy ji nepotřebují. Reagoval tak na slova prezidenta Miloše Zemana v rozhovoru na CNN Prima News, který podporu pro rodiny s ročním příjmem do milionu korun čistého označil za de facto plošnou. Vláda v sobotu upřesnila, že půjde o milion korun hrubého. Fiala novinářům u příležitosti zahájení kampaně koalice Spolu před pražskými komunálními volbami také řekl, že nesouhlasí se Zemanovým návrhem posunout termín ukončení těžby uhlí v ČR. Bude to podle něj až poslední krok, když se nepodaří jinak dosáhnout energetické bezpečnosti a nižších cen energií.

Vláda oznámila příspěvek pro rodiny ve středu, parametry upřesnil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v sobotu. "Nedává smysl, aby dostávali (příspěvek) lidé, kteří mají vysoké příjmy. To je přesně ta cesta, kterou šla minulá vláda a která nás stojí hrozně peněz. Ani to není spravedlivé," řekl Fiala. Podle něj je mířený na rodiny, kde oba rodiče berou zhruba průměrnou mzdu nebo samoživitele.

Vysvětlil také, jak vznikla nejasnost ohledně výše příjmů pro nárok na příspěvek. "My jsme od rána byli ve Sněmovně, pak jsme do večera jednali na vládě. Zvažovalo se tam několik variant, které jsme měli od našich expertů, jak to přesně nastavit," uvedl. Jurečka pak podle něj zmínil druhou variantu, než na které byla shoda. "V zápětí to bylo opraveno. Prosím všechny o porozumění, jsme také jenom lidi," dodal. Vláda podle něj zatím schválila jen politický úmysl, v konkrétním usnesení už pochybnosti nebudou.

Návrh SPD, aby se příspěvek vztahoval i na rodiny s dospělými studujícími dětmi nebo postiženými dětmi, Fiala odmítl. "Pokud jde o handicapované osoby, tam chystáme speciální soubor podpory, aby si i ony mohly poradit s rostoucími cenami energií a všeho kolem," řekl.

Zeman také v souvislosti s válkou na Ukrajině a dodávkami z Ruska doporučoval posunutí ukončení těžby uhlí v ČR až na rok 2048, vláda směřuje k roku 2033. "To asi není úplně správná cesta. My se musíme především snažit, abychom měli do budoucna takový energetický mix, který bude pro občany cenově přijatelný, bude energeticky bezpečný a bude omezovat používání fosilních zdrojů," řekl Fiala. Vláda chce podle něj dál rozvíjet jadernou energetiku a obnovitelné zdroje, například fotovoltaiku na střechách.

"Datum ukončení těžby je možné zvážit, ale třeba až v závislosti na tom, když se nám nepodaří to nahradit jinými zdroji. Byl by to až poslední krok," dodal. Nesouhlasí ani se stanovením maximálních cen energií, které navrhuje kromě Zemana i opozice. Zní to podle něj jednoduše, ale je to složitý krok, který se kvůli různým smlouvám s dodavateli stejně neprojeví hned.

Prezident v rozhovoru uvedl, že Fialovi sdělil důvody, proč opakovaně nechce šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku jmenovat generálem. Premiér je ale nechtěl komentovat. "Mohly by se dotýkat osobních věcí a to není namístě. Žádal jsem, aby ta tvrzení byla podložená nějakými důkazy a to se nestalo," řekl pouze.

Reagoval také na prezidentovu kritiku předsedkyně Sněmovny a šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Zeman ji označil za nedemokratickou za její výroky o opozici. "Možná by bylo dobré, kdyby se pan prezident překonal a setkal se s paní předsedkyní Poslanecké sněmovny Pekarovou Adamovou. On ten osobní rozhovor by mu leccos objasnil," řekl. Podle něj by prezident pak pravděpodobně svůj názor změnil. "Ono je vůbec škoda, že se tak vysocí ústavní činitelé nesetkávají," dodal.

Podle Richterové se hledá řešení, aby příspěvek nezatížil úřady

Plánovaný příspěvek 5000 korun na dítě pro rodiny s ročním příjmem do milionu korun čistého by nemusely vyřizovat úřady práce. Koaliční politici s ministerstvem práce hledají jiné řešení, existuje několik možností. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekla místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti). Dávky v Česku vyřizují a vyplácejí úřady práce. V poslední době čelí náporu žádostí a jsou přetížené, tvoří se u nich fronty a vyřizování se protahuje. Odboráři v úřadech ode dneška vyhlásili stávkovou pohotovost.

Na vyplacení pětitisícového příspěvku se vláda shodla ve středu. Po jednání kabinetu ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že by podpora měla být na dítě pro rodiny s ročním příjmem do milionu korun čistého. V sobotu pak opravil, že se jedná o hrubou částku. Navrhovaná dávka sklidila kritiku odborů, některých ekonomů a expertů na sociální problematiku. Podle nich je příliš plošná a získají ji i rodiny, které obtížnou situaci zvládají samy. Je také pomalá a zahltí úřady práce, míní odborníci i někteří politici.

"Bavíme se o tom, jak to udělat technicky, aby to nedopadlo na úřady práce. Je tam několik možností," uvedla Richterová. Varianty nechtěla přiblížit, dokud nebude shoda. Zmínila, že o řešení jedná s náměstkyní ministerstva práce, která má problematiku na starosti.

Úřady práce vyplatily v březnu podle údajů ministerstva práce 763.300 dávek sociální podpory, náhradního výživného a pro pěstouny, zhruba o 90.000 víc než v lednu. Dávek hmotné nouze bylo v březnu 204.800, z toho 98.600 humanitárních dávek pro válečné uprchlíky. V lednu se poskytlo celkem 91.500 podpor v hmotné nouzi. Ve srovnání s lednem přibylo příspěvků na péči, ubylo naopak dávek pro postižené a podpor v nezaměstnanosti. Odbory si stěžují na přetížení úředníků. K dnešku vyhlásily v úřadech stávkovou pohotovost.

K úřadům v resortu práce patří Česká správa sociálního zabezpečení a inspekce práce. Stát má ale i další úřady, třeba finanční. Podle šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové finanční úřady vyřizování a vyplácení příspěvků podle kompetenčního zákona převzít nemohou. "Nevíme, koho se bude příspěvek týkat, kdy to bude a kdo to bude vyplácet," kritizovala Schillerová.

Přesnou podobu, pravidla a podmínky poskytování příspěvku má upravit návrh zákona, který připraví ministerstvo práce. Předloha zatím hotová není. Jurečka po jednání vlády zmínil, že by se podpora měla vyřizovat "co nejvíc digitálně". Peníze by rodiny měly dostat nejpozději do konce srpna.

Související

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

Více souvisejících

Miloš Zeman ,  Sociální dávky ,  Olga Richterová (Piráti)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy