Zeman přijal Gazdíka. Mluvili o epidemii ve školství i vizi na další roky

Kandidát na ministra školství Petr Gazdík (STAN) diskutoval dnes v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem o aktuálních problémech škol kvůli epidemii covidu-19 i o vizi školství na další čtyři roky. Na většině věcí se spolu shodli. Gazdík to po jednání s prezidentem řekl novinářům.

Zeman se podle něj zajímal například o názor na nastavení distanční výuky, možné změny v maturitách nebo o to, jaké obory by se měly upřednostňovat.

"Pan prezident byl detailně informován, jak o mém životopisu, tak o problémech současného českého školství a o možnostech jejich řešení v budoucnu. Diskutovali jsme víc než půl hodinu o tom, jak vidím aktuální problémy ve školství, jak s koronavirem, tak vize školství na příští čtyři roky, o tom, kam jej chci směřovat," řekl Gazdík. Zeman se podle něj v problematice školství velmi dobře orientuje. "Na většině věcí směřování školství jsme se shodli," dodal.

Co se týče aktuální situace kolem epidemie, hovořil Gazdík s prezidentem mimo jiné o současném zapojování ředitelů do trasování rizikových kontaktů ve školách, protože to hygienici nestíhají. Gazdík podotkl, že na to, že to bude problém, upozorňoval už v září a mrzí ho to, že se jeho předpověď vyplnila. Zeman se podle něj také zajímal o jeho názor na fungování distanční výuky.

Dalším tématem rozhovoru byla podle Gazdíka podoba maturit, kterou by nastupující pětikoalice chtěla upravit. Uvedl, že není zastáncem častých změn zkoušek, jak se to dělo někdy v minulosti. Takový přístup podle něj hodnotu zkoušek snižuje. "Jsem připraven hledat politickou a také společenskou shodu na budoucí podobě maturit a strašně bych si přál, aby ta budoucí podoba maturit zůstala po nějaký čas minimálně deseti let," řekl. Poznamenal, že za základ pro diskuzi považuje návrh think-tanku Vzdělávání 21, jehož je členem a podle kterého by vedle běžné maturity měla existovat maturita profesní.

Na schůzce se Zemanem mluvil i o technickém vzdělávání, o přílivu odborníků a náročnosti školství či o potřebných změnách obsahu vzdělávání. "Diskutovali jsme o tom, jaké obory by do budoucna mělo preferovat české školství, jak zvýšit náročnost, jak zabránit tomu, aby studenti nestudovali obory, ze kterých pak nenajdou uplatnění," uvedl. Otázka financování nebo inkluze, tedy společného vzdělávání handicapovaných a jinak znevýhodněných dětí s talentovanými a ostatními v běžných školách, se podle něj dnes neprobírala. Doplnil, že by se ale neoznačil za zastánce inkluze, která se podle něj v ČR nenastavila dobře.

Gazdík dodal, že neměl dojem, že by ho Zeman považoval za problematického kandidáta. "Pan prezident mě popřál hodně štěstí ty příští čtyři roky. Říkal, že školství je velmi náročné a že mě čeká množství tvrdé práce, ve které osvědčím, zda to umím, zda jsem odborník, nebo ne, což má pan prezident pravdu," řekl.

Dnes odpoledne má za Zemanem přijet ještě kandidátka na ministryni životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL). Cyklus schůzek s dalšími nominanty do vlády má skončit 10. prosince.

Související

Petr Gazdík (STAN)

Exministr Gazdík po patnácti letech končí ve Sněmovně. Kandidovat už nechce

Po patnácti letech opouští Poslaneckou sněmovnu jeden z nejviditelnějších politiků hnutí STAN a bývalý ministr školství Petr Gazdík. Na páteční krajské konferenci Starostů a nezávislých ve Zlínském kraji oznámil, že se již nebude ucházet o místo na podzimní kandidátce. Tím de facto opouští vrcholnou politiku. I nadále však zůstává aktivní jako zastupitel v Suché Lozi na Uherskohradišťsku.

Více souvisejících

Petr Gazdík ministerstvo školství Miloš Zeman Školství

Aktuálně se děje

před 53 minutami

USA

Ulice zejí prázdnotou. Kanaďané kvůli Trumpovi masivně bojkotují americké obchody a služby

V americkém městečku Lewiston ve státě New York, které leží jen pár minut cesty od burácejících Niagarských vodopádů, panuje nezvyklé ticho. Pekařka Aimee Loughranová právě dokončuje dort ve tvaru policejního odznaku, ale dříve rušná ulice plná kaváren a historických budov z 19. století zeje prázdnotou. Místní poptávka nestačí pokrýt výpadek, který způsobili Kanaďané – sousedé z druhého břehu řeky Niagary, kteří se rozhodli pro masivní bojkot amerických obchodů a služeb.

před 2 hodinami

Lotyšsko, ilustrační fotografie.

Každý student se bude učit střílet. Lotyšsko kvůli Rusku zavádí povinný vojenský výcvik pro střední školy

Zatímco pozornost velké části světa se upírá k válce s Íránem, v pobaltských státech zůstávají oči pevně upřeny na východ. Lotyšsko, které sdílí stovky kilometrů hranic s Ruskem a jeho spojencem Běloruskem, nenechává nic náhodě. V zemi se stal realitou program, který by v mnoha jiných evropských státech vyvolal skandál: povinný vojenský výcvik pro všechny studenty středních škol.

před 3 hodinami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 5 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 7 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 8 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 12 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy