Přízrak covidu je zpět. Úřady zavádí opatření proti slintavce a kulhavce

Jedním z hlavních kroků je zákaz vstupu externích osob do chovů vnímavých hospodářských zvířat, které provádějí úpravu paznehtů nebo stříhání vlny. Dle SVS představují právě tito pracovníci, často cestující mezi různými hospodářstvími, zvýšené riziko šíření viru. Zároveň byl zakázán dovoz masokostní moučky a dalších rizikových komodit ze Slovenska a Maďarska.

Nové opatření přichází poté, co bylo 30. března potvrzeno další ohnisko SLAK na Slovensku, konkrétně v obci Plavecký Štvrtok v okrese Malacky. Tento případ, již pátý na Slovensku, se nachází jen 50 km od české hranice. Jedná se o chov mléčného skotu s přibližně 3 500 kusy dobytka. Likvidace ohniska, včetně utrácení nakažených zvířat, by měla začít ve středu.

SVS už v předchozích dnech reagovala na zhoršující se situaci zákazem dovozu sena, slámy a zelené píce ze Slovenska a Maďarska, přičemž zpřísnila i pravidla dezinfekce vozidel na hranicích. Další omezení se týkají dovozu vnímavých zvířat z určitých oblastí Rakouska, kde se také objevila podezření na výskyt nemoci. Nákladní vozidla převážející živá zvířata nebo produkty z nich mohou do ČR vstoupit pouze přes vybrané hraniční přechody a podléhají přísné kontrole.

Nové ohnisko bylo již 26. března zaznamenáno také v Maďarsku v obci Levél, kde se nachází chov mléčného skotu s 3 000 kusy dobytka. Okolo ohniska byla vymezena ochranná pásma a maďarské úřady zahájily vakcinaci zvířat, aby minimalizovaly riziko dalšího šíření před plánovaným utracením stáda.

V reakci na rychlé šíření viru bylo rozhodnuto, že vozidla nad 3,5 tuny překračující hranice mezi Slovenskem a Českem budou smět projet pouze přes čtyři vybrané přechody, kde budou povinně dezinfikována. Zároveň je s okamžitou platností zakázán dovoz vnímavých zvířat a neopracovaných produktů z nich z Maďarska.

Slovenské veterinární úřady rovněž zpřísnily opatření a nařídily zákaz jakéhokoliv přemisťování vnímavých zvířat uvnitř Slovenska, s výjimkou přesunů v rámci jednoho hospodářství nebo přepravy na jatky. Přeshraniční pohyb těchto zvířat je rovněž přísně omezen.

SVS upozorňuje, že situace je vážná a že nákaza se rychle šíří. Česká republika proto bude i nadále monitorovat vývoj a v případě potřeby zavádět další opatření k ochraně domácího chovu hospodářských zvířat. 

Slintavka a kulhavka (známá také pod zkratkou SAK) je vysoce nakažlivé virové onemocnění, které postihuje sudokopytníky – především skot, ovce, kozy a prasata. Nemoc je obávaná především kvůli své schopnosti rychle se šířit mezi hospodářskými zvířaty, což může způsobit značné ekonomické škody.  

Kvůli vysoké nakažlivosti mezi zvířaty existují přísná opatření pro kontrolu a prevenci. Pokud je na farmě zjištěna slintavka a kulhavka, dochází k okamžitému utracení nakažených i potenciálně infikovaných zvířat. Následuje důkladná dezinfekce a dočasná izolace oblasti, aby se zabránilo dalšímu šíření viru.

V některých zemích se provádí očkování hospodářských zvířat, přestože neexistuje univerzální vakcína, která by chránila proti všem sedmi sérotypům viru. Evropská unie například očkování běžně nepoužívá a spoléhá na přísná karanténní opatření.

Virus slintavky a kulhavky je citlivý na teplo, takže správně tepelně zpracované maso a mléčné výrobky nepředstavují žádné riziko pro lidské zdraví. Odborníci potvrzují, že konzumace infikovaných potravin je bezpečná, pokud byly zpracovány podle hygienických norem.

Naopak konzumace syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného masa může představovat určité riziko. Z tohoto důvodu platí přísné předpisy pro export masa z oblastí zasažených slintavkou a kulhavkou.

Přestože slintavka a kulhavka představuje vážný problém pro chovatele hospodářských zvířat, riziko přenosu na člověka je velmi nízké. Odborníci se shodují, že nemoc obvykle neohrožuje lidské zdraví a dokumentované případy nákazy jsou mimořádně vzácné.

Virus, který způsobuje toto onemocnění – tzv. virus slintavky a kulhavky (Foot-and-mouth disease virus, FMDV) – patří do rodu Aphthovirus z čeledi Picornaviridae a je specifický především pro zvířata. Navzdory vysoké infekčnosti mezi hospodářskými zvířaty neexistují důkazy o tom, že by nemoc představovala vážné riziko pro lidské zdraví.

Historicky bylo zdokumentováno pouze několik izolovaných případů, kdy došlo k nákaze člověka. Tyto případy se objevily zejména u lidí, kteří byli v úzkém kontaktu s infikovanými zvířaty, jako jsou veterináři, farmáři nebo pracovníci jatek. K nákaze došlo přímým kontaktem s virovými částicemi, například skrze otevřené rány nebo sliznice.

U lidí se nemoc obvykle projevuje mírnými příznaky, jako je horečka, bolest v krku, puchýře v ústech nebo na rukou, případně podráždění kůže. Symptomy obvykle samovolně odezní během několika dní a závažné komplikace nejsou běžné. Odborníci však upozorňují, že tyto příznaky jsou podobné jiným virovým infekcím, což může vést k nesprávné diagnóze.

Jedním z hlavních důvodů, proč je riziko nákazy člověka nízké, je specifická vazba viru na receptory v organismu. FMDV je přizpůsobený na buňky sudokopytníků a lidské buňky nejsou pro tento virus ideální. Navíc lidský imunitní systém dokáže virus účinně eliminovat, pokud by se dostal do těla.

Světová zdravotnická organizace (WHO) i Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) označují slintavku a kulhavku za zoonózu s minimálním rizikem pro člověka. Zdravotnické úřady po celém světě proto zaměřují své úsilí především na prevenci a kontrolu šíření mezi zvířaty, kde má nemoc mnohem vážnější dopad.