Rušení rodných čísel není v plánu, jen zmizí z průkazů, vysvětlil Bartoš

Návrh zákona o útlumu používání rodných čísel byl schválen vládou už v roce 2009. Jeho účinnost se poté několikrát odkládala, naposledy s nabytím od začátku roku 2025. Bartoš na úvod upozornil, že veřejná debata se mylně vede nad rušením rodných čísel, zatímco tento záměr v zákoně nikdy ukotven nebyl a ani není.

"Zákon mluví pouze o útlumu používání. Rodná čísla nebudou od roku 2025 uváděna v nově vydaných občanských průkazech, v pasech a řidičácích zůstávají. O nějakém absolutním rušení nemůže být řeč," konstatoval.

Zákon počítal s utlumováním použití rodných čísel zejména kvůli ochraně osobních údajů. Postupné a plynulé nahrazování rodných čísel bezvýznamovými identifikátory ve státní správě už dlouhodobě probíhá. Tzv. základní registry jsou takto postaveny od samého začátku (od roku 2012). Stát občana dnes rozeznává pod neutrálními identifikátory, ze kterých nejde vyčíst žádné údaje a ani k nim žádné přiřadit. Umožňují však jednotlivým resortním informačním systémům potřebné informace ověřit (např. systém Ministerstva dopravy si v systému MPSV ověří, zda je žadatel držitelem průkazu ZTP a má tedy nárok na slevu, žádá-li o výhodu pro nákup dálniční známky). 

Bartoš věnoval část páteční tiskové konference zhodnocení analýzy z dílny Rowan Legal a kritizoval způsob, jakým v ní tvůrci došli k vyčísleným nákladům. Analýza byla v polovině května široce poskytnuta médiím, s obsahem se ale Bartoš podle svých slov mohl seznámit až začátkem tohoto týdne.

"Analýza pracuje nejen s chybným odhadem, že dojde k plnému rušení a nahrazení rodných čísel, ale nevede si dobře ani v práci s daty,“ uvedl Bartoš. "Díky změně podle nich například vzroste počet ověřovacích požadavků v systémech tak, že bude větší než na Google CZ. Jiné náklady vypočítávají na základě úvahy, že pokud bude na systém 30x vyšší zátěž, budou náklady jeho pořízení a provozu 30x dražší. Pro veřejné instituce pak přepočítává odhadované náklady na jednoho zaměstnance jednoho resortu a pak tyto náklady násobí počtem všech státních zaměstnanců," doplnil. 

Závěrem Bartoš uvedl, že přestože analýzu považuje za účelovou, nechce bagatelizovat obavy firem z dopadu účinnosti zákona. Mezi problémy, které vnímá, jmenoval insolvenční rejstřík, který rodná čísla využívá a není upraven v souladu s architekturou eGovernmentu. Dalším problémem je případné ohrožení stability základních registrů.  

"V dalším kroku chci společně s mým týmem, spolupracovníky z DIA a Ministerstva vnitra analyzovat dopad zákona ve všech aspektech a posadit k jednomu stolu jak zástupce státu, tak soukromého sektoru, abychom našli společnou shodu," řekl na závěr. Stanovisko slíbil vydat k 1. červenci letošního roku.