Školní jídelny mohou ode dneška díky novelizované vyhlášce výrazněji zdražit

Školní jídelny mohou ode dneška díky novelizované vyhlášce o školním stravování výrazněji zdražit ceny pokrmů. Poplatky za hlavní jídla se mohou zvýšit až o 20 procent a poplatky za přesnídávky a odpolední svačiny o 30 procent proti cenám, které strávníci platili ještě v lednu. Jídelnám zdražení umožňuje vyhláška, kterou připravilo ministerstvo školství (MŠMT). Mnohé jídelny ale nyní nezdražují a v brzké době to neplánují, vyplývá z vyjádření jejich vedoucích pro ČTK.

Finanční limity na nákup potravin se ve vyhlášce o školním stravování naposledy zvýšily v září 2021, a to o 20 procent. Předtím platily od ledna 2012. Nynější navýšení limitů je podle úřadu nezbytné proto, aby zařízení školního stravování mohla i při současných rostoucích cenách potravin nadále dodržovat výživové požadavky na kvalitu jídla pro děti.

Ode dneška platné limity stanovují strop na oběd pro středoškoláky a školáky starší 15 let na 54 korun, dosud to bylo o devět korun méně. O tutéž částku narostla i možná nejvyšší cena za polední jídlo pro žáky ve věku od 11 do 14 let. Ti mohou nově za oběd platit až 50 korun. O tři koruny nižší je maximální částka stanovená pro úhradu oběda určeného sedmiletým až desetiletým dětem. Děti mladší šesti let mohou ode dneška platit až 36 korun, tedy o šest korun více než dosud.

Například v Praze se ceny za obědy v jídelnách nyní pohybují většinou mezi 30 a 40 korunami. Většina jídelen, které ČTK oslovila, se v únoru a v dalších jarních měsících zdražovat nechystá. K úpravě ceny přistoupily už dříve v tomto školním roce nebo v první polovině roku 2022. Třeba jídelna v ZŠ v Průhonicích zdražila obědy loni v září. Stejně postupovala i jídelna při ZŠ a MŠ U Santošky v Praze 5 a jídelna při ZŠ v Hloubětíně. S dalším zvyšováním ceny oběda se nepočítá, sdělili už dříve vedoucí a hospodáři jídelen Jan Martinovský, Světlana Kroužková a Jitka Synková. Naopak s tím, že si připlatí, musí počítat rodiče školáků stravujících se třeba v jídelně při ZŠ Kořenského v Praze 5.

V souvislosti se zdražováním stravy ve školách upozornila už dříve nezisková organizace Women for Women (W4W) na to, že letos nebude moci z finančních důvodů ve školní jídelně obědvat každé šesté dítě. V roce 2022 to přitom byl každý osmý školák. Organizace, která dětem poskytuje prostřednictvím projektu W4W: Obědy pro děti stravu zdarma, očekává další růst zájmu o své služby. Loni se W4W o obědy zdarma přihlásilo 18.765 žáků, letos by to podle organizace mohlo být až až 20.000 školáků.

Ministerstvo školství v reakci na zdražování avizovalo, že dá neziskovým organizacím na obědy pro školáky více peněz. Plánuje rozdělit 100 milionů korun, tedy o 40 milionů více než loni. Úřad podle své mluvčí Anety Lednové částku navýšil kvůli nárůstu cen potravin a energií. Cílem dotační výzvy úřadu je stejně jako v minulých letech podpořit školní stravování školáků, jejichž rodina se ocitla v nepříznivé finanční situaci.

Související

Ilustrační foto

Školka od tří let podle studie zvyšuje šanci na lepší vzdělání i zaměstnání

Děti, které nastoupí do školky ve třech letech, mají větší šanci na lepší vzdělání i zaměstnání než děti, jež jsou doma o rok déle. Týká se to především dětí, jejichž matky mají nižší vzdělání. Uvádí to studie think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR. Autoři studie sledovali děti, které nastoupily po reformě rodičovského příspěvku z roku 1995 do mateřské školy až po čtvrtých narozeninách.

Více souvisejících

Mateřské školy / školky ministerstvo školství

Aktuálně se děje

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

včera

Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej

Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy