Státní maturity: propadl každý pátý student, sedm tisíc se jich odvolalo

EuroZprávy.cz , Mfx

20. června 2012 13:57, Aktualizováno 20. června 2012 15:11

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie Foto: Pixmac

Praha - U státních maturit letos propadlo 21,2 procenta žáků, je to o 1,7 procenta více než v loňském roce. Nejhorší výsledky jsou z matematiky, ve středu to sdělil ministr školství Petr Fiala (nez.)

Letošních státních maturit se zúčastnilo přes 103 tisíc student z 1226 škol. Výrazné rozdíly v úspěšnosti byly i mezi jednotlivými typy termínu. Zatímco u řádného neuspělo 18,6 procenta studentů, což je o 1,7 procenta více než vloni, u opravného termínu neuspěla už celá polovina. V profilové části konalo všechny zkoušky přes 90 tisíc studentů. Neuspělo 6,9 procent z nich.

Nejlépe dopadla gymnázia, kterým neuspělo jen 4,4 procenta jejich studentů. Naopak u středních odborných učilišť bez nástaveb byla neúspěšnost 39,1 procenta a u samotných nástaveb dokonce 43,3 procenta.

Studenti měli největší problémy s matematikou. Tu nezvládlo 15,7 procenta z nich, což je o 1,3 procenta více než loni. Se zkouškou z českého jazyka si neporadil každý desátý student. Úspěšnější než minulý rok však byli studenti v cizím jazyce. Neúspěšnost se u něj snížila o 0,6 procenta na celkově 8,4 procenta.

Studenti také podali 6942 žádostí o přezkoumání výsledků. V naprosté většině (4237) se tyto žádosti týkají slohových prací, u kterých neuspělo 7,7 procenta středoškoláků. "Uložil jsem panu řediteli Zíkovi, aby věnoval maximální pozornost studentským odvoláním a aby ten proces byl maximálně rychlý a transparentní," uvedl Fiala. Jiří Zíka nahradil v čele CERMAT Pavla Zeleného, kterého ministr Fiala právě kvůli nedostatkům státních maturit odvolal.

Ministr také zadal na projekt státních maturit finanční a procesní audit. "Ten začíná dnes a skončí na konci srpna a měl by zjistit, zda bylo správně a hospodárně nakládáno s finančními prostředky," doplnil ve středu Fiala. Ten tak ustanovil pracovní skupinu pro revizi maturit.

V čtrnáctičlenné komisi usednou ředitelé gymnázií a středních škol, předsedové několika školských asociací, členové krajských rad pro školství i politici. V komisi tak například usedne ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG) Václav Klaus, stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek či poslanec TOP 09 Jan Smutný.

"Snažil jsem se, aby komise byla názorově pestrá a vyvážená. Jsou to lidé, kteří se dlouhodobě a intenzivně v praxi zabývají otázkou státních maturit," dodal Fiala

Komise by měla podle ministra důkladně analyzovat letošní a loňský ročník státních maturit a pojmenovat nedostatky a pochybení. Měla by také navrhnout takovou úpravu státní maturit, kterou lze realizovat rychle zabývat se otázkou, zda je potřeba dlouhodobě upravit koncepci státní maturity. Poprvé sejde na konci příštího týdne. Ministr po nich žádá, aby mu předložili odpovědí na první dva úkoly ještě během července tohoto roku.

27. června 2026 15:29

Školní podzimní prázdniny se mohou změnit. TOP 09 navrhuje fixních pět dnů

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže

Po prohře českých reprezentantů se Švédském na Mistrovství světa v hokeji ve Finsku se v mojí „sociální bublině“ objevil názor, který mě zaujal, ale se kterým nesouhlasím, a navíc se mi hodí k tomuto komentáři o výsledcích maturit. Šlo o reakci na jeden text jednoho bulvárního deníku, který rozebíral neúspěch českých hráčů. A ta reakce? Prý proč kritizujeme hráče a trenéry, že se nedaří, když oni tam přece nejedou s tím, že chtějí schválně všechno prohrát, vždyť i hokej hrají lidé, kteří nejsou roboti, naprogramovaní na neustálé vyhrávání a úspěchy.
Robert Plaga

Upravená podoba maturit je konečná, dle Plagy přispěje k uplatnění absolventů

Upravená kompromisní podoba letošních maturit, která byla ve středu představena, je podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) konečnou verzí. Úřední maturita, kterou prosazoval premiér Andrej Babiš (ANO), by si vyžádala změnu zákona a zatím není na stole, řekl dnes ministr poslancům během debaty o podobě maturit a možnostech obnovení prezenční výuky na školách.

Více souvisejících

státní maturity

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy