KOMENTÁŘ | Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže

Po prohře českých reprezentantů se Švédském na Mistrovství světa v hokeji ve Finsku se v mojí „sociální bublině“ objevil názor, který mě zaujal, ale se kterým nesouhlasím, a navíc se mi hodí k tomuto komentáři o výsledcích maturit. Šlo o reakci na jeden text jednoho bulvárního deníku, který rozebíral neúspěch českých hráčů. A ta reakce? Prý proč kritizujeme hráče a trenéry, že se nedaří, když oni tam přece nejedou s tím, že chtějí schválně všechno prohrát, vždyť i hokej hrají lidé, kteří nejsou roboti, naprogramovaní na neustálé vyhrávání a úspěchy.

Proč s tím nesouhlasím? Kdyby šlo o ojedinělý neúspěch nebo „nedaření se“ jen jednu, či dvě sezóny, budiž, ale… Sami dobře víte, že právě v hokeji (a bohužel nejen v něm) je to tak nějak už pěkně dlouho, co jsme žádný úspěch neměli. A určitě se mnou budete souhlasit, že to má své důvody a příčiny. A čím déle kolem nich budeme chodit a neřešit je, tím déle žádný úspěch nebude. Stejně tak, jako aktuální výsledky tuzemských maturit.

Můžete se tomu usmívat, ale i popisovaná reakce z úvodu textu totiž vystihuje dlouholetý, po svobodě nabytý český problém: Relativizace, dlouhodobá neochota udělat rázná a na dlouhá léta fungující rozhodnutí, a jak by řekla ikona českého filmu, Jára Cimrman, ochota spíše podlézat, než být „rovný“, zkrátka neustálá ignorace autorit, která se projevují neutuchající snahou všechno, co ty autority vyřknou, obejít nebo ignorovat, nepřináší, jak se ukazuje, vůbec žádné výsledky. Agentura ČTK k výsledkům maturit zveřejnila zprávu, která konstatuje, že neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulému roku vzrostla, proti před covidovému roku 2019 ale mírně klesla.

Letos u testů neuspělo 13,7 procenta těch, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo 11,2 procenta, před třemi roky 14,1 procenta. Vyplývá to z výsledků, které dnes zveřejnil Cermat na svém webu.  Možná si proto řeknete, že dělat z komára velblouda, není na místě. Když si ale opravdu přečtete detaily zmiňované zprávy, moc úsměvů nenaberete. Bez ohledu na to, že některé názory vyzdvihují schopnost učitelů udržet výsledky maturit i přes epidemiologické zákazy a příkazy stále na stejné úrovni. To teď nechme stranou. Když se totiž zeptáte třeba ve firmách, zaměstnávajících právě i absolventy nynějších středních škol, většinou neuslyšíte moc příznivých charakteristik.

Otázka tedy je, proč tuzemské školství nefunguje tak, že ze škol odcházejí nejen lidé s maturitou či vyššími tituly, ale i takoví, kterým nebude překážet nějaká (ne)znalostní mezera či (ne)dostatek. Vždyť to není nějaký nový problém. Proč je problém to, aby školství fungovalo podle potřeb, sestavených ze zaměstnavatelských svazů, jednání či požadavků firem a tak dále? Může být pravdou to, jak jsem nedávno zaslechl, že české školství vypadá, tak jak vypadá, protože politici lavíruji v důležitých rozhodnutích o fungování resortu kvůli tomu, že nechtějí naštvat rodiče-voliče? Je česká veřejnost vůbec schopná si třeba připustit, že nám tu zavládl, slovy filmového klasika, takový nešvar, totiž přesvědčení, že gymnázium je humanitní škola, když nejen odborníci ve skutečnosti vědí, že to tak není. Protože ve skutečnosti je to všeobecná škola.

A tady se hodí třeba k doložení toho, jak to tu „všeobecně“ funguje, tweet expremiéra jedné české vlády ‒ Mirka Topolánka. Jednoduše řečeno: Chválíme se něčím, co vlastně vůbec nestojí za pochvalu. Vím, že namítnete, že po roce 1989 se všichni snažili, abychom tu měli nejen školství, odpovídající potřebám nové éry, jenže, jak se ukazuje, není to pořád „ono“ a nejen v tomto oboru to nějak nevyšlo. Proč? Platí, že za všechno můžou ambiciózní rodiče, kteří nutí děti chodit na školy, na které vlastně nemají? Jedni z vás určitě kývají rychle souhlasně ano, jiní se zase mračí, že to tak není. Ale co bylo špatného na tom dál rozvíjet systém podle kterého, když jste měli průměr známek na „základce“ do 1,2 šli jste na „gympl, když do 1,5. tak na „obchodku“ nebo „průmku“, no a když od dvou výš, tak na učňák?

Majitelé několika průmyslových firem mi k tomu jasně řekli: Potřebujeme lidi, který budou něco po „tý střední“ umět. Zásadní je proto dnes podle nich multidisciplinarita, tedy jednoduchý princip, že jak na všech humanitních školách mají být základy techniky, tak naopak na technických školách se má po celou dobu vyučovat také základy humanitních věd. Jistě, namítnete, že v řadě případů to tak může být, ale zkušenosti a praxe lidí, kteří musejí absolventy často učit ty „základy“ hovoří v mnoha případech jinak. Nechci se přidat také k těm, co relativizují, ale ani k těm, co dělají z komára velblouda. A máte pravdu v tom, když říkáte, že i letošní maturanti vlastně pořádně do té školy moc dlouho (kvůli covidu) vlastně nechodili. Jenže ‒ mám za to, že bychom nejen ve směřování školství měli konečně „bouchnout do stolu“ a začít opravdu dělat „věci“ tak, aby pořádně a dlouhodobě fungovaly. Nejen podle přání rodičů-voličů, či úředníků nebo ředitelů škol, ale spíš podle toho, co ukazují výsledky a potřeby společností, firem, zaměstnavatelů, ale taky strategických plánů země. Měli bychom se zamyslet, bez ohledu na vlastní ambice, zda je správně neustále chrlit lidi, sice s „gymplem“, ale bez potřebných znalostí. Určitě víte, že tohle rozhodně nepřinese nikomu nic dobrého. A není to škoda?

Související

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu Komentář

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

Více souvisejících

komentář maturity státní maturity Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy