Současný nárůst platů ve školství podle odborů nestačí

Nárůst platů učitelů v prvním čtvrtletí letošního byl podle zástupců školských odborů a spolku Pedagogická komora nedostatečný. Podle šéfa školských odborářů Františka Dobšíka se potvrzuje trend, že se ve školství nevyplácí odměny a příplatky pravidelně, ale až na konci roku. Údaje o výši platů z prvního čtvrtletí tak podle něj nemají velkou vypovídající hodnotu.

Podle předsedy spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho zůstávají platy navzdory růstu velmi nízké a české školství je nadále velmi podfinancované.

Průměrný výdělek učitelů v prvním čtvrtletí letošního roku činil podle údajů ministerstva školství 38.951 korun hrubého měsíčně. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku si vyučující polepšili o 2727 korun, což je zhruba o 7,5 procenta. Nepedagogové ve školách brali v prvním čtvrtletí v průměru 21.589 korun měsíčně. Meziročně se jejich příjem navýšil přibližně o 11,5 procenta. Průměrná mzda v ČR v prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o pět procent na 34.077 korun.

"Platy celkově u pedagogů mají růst o deset procent, zatím rostly o 7,5 procenta, což je samozřejmě nedostatečné a důležitý údaj bude za celé první pololetí. Když srovnáme plat učitelů k průměrnému platu v ČR za první čtvrtletí, tak se posunul na 114 procent. Což je určitý dobrý trend, ale za první čtvrtletí nedostatečný," uvedl Dobšík.

"Přestože platy učitelů rostou v posledních letech rychleji než v minulosti, nadále zůstávají velmi nízké," řekl Sárközi. Podle něj o tom svědčí to, že se do školství nevracejí učitelé, kteří z něj kdysi odešli. "Průměrný plat učitele na základní škole činí pouze 65 procent průměrné mzdy zaměstnance s vysokoškolským vzděláním, což řadí Českou republiku na poslední místo mezi zeměmi OECD a EU," dodal.

Z údajů o růstu výdělku pedagogů i nepedagogů je podle Dobšíka možné vyčíst, že se ve školství nevyplácí pravidelně odměny a osobní příplatky a lepší funguje navyšování nárokové složky platů. Pokud by se odměny pravidelně vyplácely, měli by mít podle Dobšíka učitelé průměrný plat asi o 3000 korun vyšší. "Chci být optimista, že v dalším období se tyto finanční prostředky objeví na páskách pedagogů za distanční výuku," řekl.

Podle Sárköziho zůstává české školství nadále extrémně podfinancované a investice do vzdělávání nedosahují pěti procent hrubého domácího produktu (HDP). K vyrovnání dlouhodobého vnitřního dluhu by podle něj bylo zapotřebí, aby do školství šlo alespoň šesti procent HDP. Podfinancování se podle něj projevuje nejen v platech zaměstnanců, ale i v financích na pomůcky pro žáky nebo výpočetní techniku.

Na neinvestiční vybavení škol jsou letos v rozpočtu ministerstva školství vyčleněny zhruba dvě miliardy korun, řekla ČTK mluvčí úřadu Aneta Lednová. Ministr školství Robert Plaga (ANO) již avizoval, že by chtěl na školení a pomůcky pro školy získat pro příští rok jednu miliardu korun navíc. Letošní rozpočet ministerstva školství činí přibližně 214 miliard korun.

Související

Školství, ilustrační foto

Epidemie se šíří i ve školách, dočasné uzavření je namístě, říká šéf odborů

Školské odbory jsou s ohledem na zhoršující se epidemickou situaci pro dočasné uzavření dosud otevřených školek, speciálních škol a prvních a druhých tříd základních škol. Po nezbytně nutnou dobu by podle nich měla zůstat otevřená jen zařízení pro děti zdravotníků a pracovníků záchranného systému. ČTK to dnes řekl šéf školských odborů František Dobšík. Podle ředitelky benešovské mateřské školy a zástupkyně spolku Pedagogická komora Mileny Mottlové se většina školek potýká s opakovaným výskytem nákazy a v poslední době se situace zhoršuje.

Více souvisejících

František Dobšík ,  učitelé ,  Radek Sárközi (prezident Pedagogické komory) ,  Školství

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 3 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 8 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy