Bělobrádek zavzpomínal na Tigrida. Co by si teď pomyslel?

"Už je to 11 let, co Pavel Tigrid není mezi námi. Chybí mi jeho hlas rozumu, pravdy a optimismu doléhajícím do komunistického absurdistánu, plného lží a normalizační šedi. Hlas, který, podobně jako Krylův, zněl po návratu z emigrace často velmi nepříjemně mnohým uším," svěřil se na blogu na aktualne.cz Bělobrádek.

Rád by si s ním podle svých slov dnes sedl a popovídal podobně, jako s jeho přítelem a bojovníkem za svobodu Pavlem Pecháčkem. Zejímna o tom, kam jsme se dostali po čtvrt století života ve svobodě. 

"Pavel Tigrid odešel v roce, kdy Václav Havel přestal být prezidentem republiky. A kdy se také postupně začal rozpadat polistopadový étos. Co by asi řekl Pavel Tigrid na prohlášení z Černínského paláce, že Havlova politika prosazování lidských práv ve světě byla vadná?" táže se Bělobrádek.

Podobně se ptá, co by si velký lidovec, který 41 let stál v čele nepřátel bolševického režimu, pomyslel o tom, že se stále více lidem stýská po totalitních jistotách a že tolik lidí více než USA důvěřuje Rusku, které opět objevuje své velmocenské ambice?

"Jak by Pavel Tigrid, který po dlouhá desetiletí nemohl bojovat jinak, než silou svého hlasu, komentoval defétismus a bezradnost Západu tváří v tváři krizím na Ukrajině, v Iráku, v Sýrii...? Co by katolík, který se jako první ozval proti špatnému zacházení s Němci po válce, dnes napsal o bezmocném přihlížení západního světa pronásledování a vraždám mnoha tisíců křesťanů brutálními režimy a nenávistnými sektáři?" pokračuje ve svých otázkách Bělobrádek.

Nic z toho se ale, jak sám předseda lidovců píše, už nedozví, mnohé si ale může domyslet. "Mohu i předpokládat, že Pavel Tigrid, jakkoli by nebyl s mnohým spokojen, zůstal by nezlomným optimistou. A ač třeba rozčilen, vždy by argumentoval se svojí typickou rozvahou a noblesou gentlemana," vzpomíná Bělobrádek.

"Pavel Tigrid mi chybí. Jeho odkaz tu však zůstává. Odkaz muže stejně nezlomného, jako laskavého. Stejně bojovného, jako skromného. Muže se stejnou láskou ke svobodě, jako k pravdě. Už si jeho rady neposlechnu. Mohu udělat jediné: chovat se tak, abych nedělal jeho odkazu ostudu," uzavřel lídr KDU-ČSL.