Některé generace prý musí vymřít pro dozrání demokracie

"Na Albertově bylo celkem bouřlivo, ale ukázalo se, že studenti přemýšlejí a jako vždycky patří mezi progresivnější a v dobrém smyslu i radikálnější části naší společnosti," míní Drahoš.

Připomíná také, že to byli právě studenti, kteří iniciovali demonstrace proti nacistické okupaci v roce 1939. "Připomněl bych, že i v roce 1948 byli studenti jedni z mála, kteří protestovali proti komunistům a podpořili prezidenta Beneše," dodává.

U mladých lidí podle něj zůstalo nadšení revolučních měsíců. "Možná ta starší generace se na to dívá už takovým až příliš syntetickým pohledem. Říkáme si zaplaťpánbůh za to, že máme demokracii a jsme integrování v civilizovaných strukturách, což je velký výdobytek posametového období," říká.

"Na druhou stranu nesmíme zapomínat, že demokracie sama o sobě nemusí fungovat a je dobré se dívat kolem sebe," vysvětluje.

Od dalšího čtvrtstoletí by si Drahoš přál, aby naše dnešní demokratická společnost dozrála k tomu, co bylo očekáváno v roce 1989. "Tenkrát jsme měli představu, že přeskočíme vývojová stádia toho raného kapitalismu a ty instituce se usadí, lidé budou jiní," vypráví.

"Bohužel vývoj ukázal, že historii nelze přeskakovat, lidi musí dozrát a - řečeno trochu brutálně - některé generace musí vymřít a zmizet," dodává.

Sám před 25 lety svým dcerám vysvětloval negativa komunistické vlády. "Snažili jsme se jim ukazovat, že ten režim není zrovna ten, který by tady být měl, že bychom si přáli něco jiného," říká s tím, že po roce 1989 jeho dcery pochopily, oč šlo.