Putin si na USA netroufne, musí si zvykat, varuje Schwarzenberg

Ačkoli má prezident Miloš Zeman podle knížete velké pochopení pro stanovisko ruského prezidenta Vladimira prezidenta Putina, ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se pohybuje v rámci evropských stanovisek. "Je tady ovšem diskuse o dodávce zbraní, což je pro Spojené státy lehčí otázka než pro evropské státy, poněvadž je to jaderná velmoc. Poněvadž má takové svaly, že si na ni ani Putin netroufne," uvedl Schwarzenberg v Událostech, komentářích na České televizi.

Domnívá se, že není možné, aby jedna strana, tedy povstalci, dostali nejmodernější zbraně z Ruské federace, a Ukrajinci se mají bránit zbraněmi, které pochází ze Sovětského svazu. "Konec konců musí být diplomatické řešení. Ale podívejte se, ačkoli se teď všichni zaklínají, že to není k porovnání, nesmíme zapomenout, že studená válka se taky nevystupňovala do horké války a skončila diplomatickým jednáním. Ať už to bylo helsinské jednání, nebo to jak se pomalu rozpadá Sovětský svaz. Nicméně, kdyby Západ nebyl ozbrojen, tak by k žádným diplomatickým jednáním nedošlo. Pouze, když jsou na obou stranách strany síly vyrovnané, tak dojde k jednání. Dokavaď má jedna strana pocit, že si může ukrájet jako salám kousek po kousku Ukrajiny, tak nebude míti velkou chuť jednat," dodal.

On sám by si ale v současné situaci dokázal představit tvrdší postoj. "Myslím, že Evropané ještě nechtějí vzít na vědomí, že tady nejde o hru o několik kilometrů na východní Ukrajině, nýbrž zde je to opravdu o osudu Ukrajiny. Prostě Putin nechce připustit, aby se Ukrajina vymanila z moskevského vlivu, opravdu osamostatnila. Nikoli o Doněck, Luhansk nebo území takové či ono. O tohle jde - hra o Ukrajinu. A nesmíme zapomenout, že Ukrajina, to je národ zhruba zvící Francii velikostí a počtem, takže to je opravdu klíčová otázka evropské politiky, jestli může býti samostatná, nebo bude pod nadvládou Ruska," podotkl kníže.

Problém je podle něj také v tom, že je dodnes existující koloniální mocností a nesmířilo se s tím, že tak jako západní země, i ono ztratí svá koloniální území. "Bude si časem muset zvykat na to, že Ukrajina už není ruské území, že nebude již v budoucnosti ruská kolonie. Konec konců Rusové dobyli Ukrajinu během 18. století, začalo to porážkou švédského krále Karla XII. u Poltavy, během 60 let si to podmanili, zrušili potom samostatné ukrajinský hejtmanství a po Kateřině Veliké se to srovnalo s ruskou říší. Pak dostali takovou poloautonomii, teprve po rozpadu carského Ruska a po občanské válce. Vždycky Ukrajina byla něco odlišného, a to se, prosím, musí brát i na vědomí, že prostě doba koloniálních říší, i když se tam může člověk dostat pěšky a nemusí vstoupit na loď, pominula," uzavřel kníže.