Šikanovaný pitomec, šplhoun, pustil se novinář do Ovčáčka

"Nejprve starý guberniální rada vyloví ze své alkoholem poničené paměti zmatenou vzpomínku na dávnou četbu, překroutí ji, vyleze mu fantasma, kterému se možná už diví i on sám, ale možnost, že by svá slova vzal zpět, je ještě vzdálenější než představa, že by třeba začal běhat (což po něm opravdu nechceme)," hodnotí úvodem komentáře autor prezidenta Miloše Zemana.

Následně podotýká, že když "liberální šťouralové a jiná škodolibá kavárenská havěť" chce, aby si vzpomněl, kde na článek narazil, dostanou "subalterní lokajové úkol najít, ve kterém koutě jeho silně obnošené mozkovny se to vzalo," rozjel se Peňás s tím, že jméno Peroutka jim do té doby nic moc neříkalo.

"Kdyby to nebylo tak trapné, bylo by to opravdu komické. Jde o chronický důsledek propadu prezidentského úřadu na nejnižší úroveň. Snad ani Husákovo okolí nepůsobilo tak uboze - aspoň o něm nic moc nikdo nevěděl a on sám se propadal do své tragičnosti, z níž nevydával příliš signálů," vysmívá se komentátor.

Celou událost považuje za groteskní představení, jehož aktérem je podle komentátora "neovladatelného golema figurka jeho tiskového mluvčího, která by v normálním prostředí byla předmětem posměchu a lítosti."

Tiskového mluvčího se na následujících řádcích pokouší představit ve školní třídě. "Čím by tam byl? Šikanovaným šplhounem, kterého by se humánněji založení spolužáci museli z lítosti zastat, ale ve skutečnosti by dobře věděli, že je to neskutečný pitomec. Každý z nás nějakého takového zná a teď to jeden dotáhl na Hrad," píše komentátor.

Pozasavuje se také nad Ovčáčkovou působností v Haló novinách, nad čímž by prý Peroutka povytáhl obočí. Hradního mluvčího proto považuje za "kandidáta na aktivistického pisálka, jenž za okupace udělal kariéru jako Vajtauer, Lažnovský či Krychtálek. Jména, která mu nejspíš nic neřeknou, ale mohl by se v rámci svého nařízeného samostudia na ně mrknout," dodal.